Jabloně jsou nejvýznamnějším ovocným druhem pěstovaným v České republice a jablka jsou zastoupena v nabídce prodejců ovoce v podstatě celoročně. Před tím, než se dostanou na náš stůl, mají často za sebou dlouhé období skladování, ať již v chlazených skladech nebo ve specializovaných skladech s řízenou atmosférou, která udrží plody v čerstvém stavu až do okamžiku prodeje. Během tohoto často i několikaměsíčního skladovacího období se však na nich může vyskytnout celá řada chorob, jež je znehodnotí, a tím pěstitelům a skladovatelům způsobí významné hospodářské ztráty.
Pomineme-li fyziologické choroby vyvolané různými abiotickými faktory (podmínky výživy stromů v průběhu vegetace, chladová či mechanická poškození, nevhodné složení kontrolované atmosféry v ULO skladech apod.), lze rozdělit houbové skládkové choroby do skupin podle mechanismu, jakým patogen vstupuje do plodu. Do první skupiny bychom tak mohli například zařadit patogenní organismy, které pronikají do plodu především přes lenticely (k nim patří zejména houby Pezicula alba, Pezicula malicorticis), druhou skupinu představují organismy, které se dostávají do ovoce přes různá poranění – typickým zástupcem jsou např. houby rodu Monilinia. Některé patogenní houby však mohou vstupovat do plodu i několika různými cestami, a to jak přes mechanická poranění, tak i průnikem přes slupku, některé další vnikají do jablka i přes kalich (tzv. jádřincové hniloby). Houbových patogenů způsobujících skládkové choroby je celá řada, nicméně v intenzivně obhospodařovaných produkčních výsadbách se vyskytuje jen několik klíčových zástupců. K těm nejčastějším patří patogeny rodu Monilinia, Pezicula (Neofabraea), dále Botrytis cinerea, Venturia inaequalis, Penicillium expansum a některé další.*
Text a foto
Ing. Jana Kloutvorová,
Svaz pro integrované systémy pěstování ovoce
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 1/2020.
