27.12.2019 | 12:12
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Stromy na náměstích pražských památkových zón

Článek dokumentuje současný sortiment stromů na 30 náměstích šesti vybraných městských památkových zón hlavního města Prahy. Výběr sortimentu stromů pro veřejná prostranství by měl vycházet nejen ze stanovištních podmínek, ale také z charakteru, funkce a památkových hodnot historických náměstí, která tato zeleň dotváří. V úvodu příspěvku jsou proto schematicky nastíněny okolnosti vzniku náměstí v kontextu vývoje sledovaných území a funkce, které od zeleně očekáváme. Samotná analýza výskytu stromů na těchto prostranstvích byla provedena na základě terénního průzkumu z let 2017–2019. Je zde dokumentováno a komentováno jejich současné druhové složení s ohledem na stáří výsadeb a celkovou kvalitu ve vazbě na dobu vzniku náměstí a jsou shrnuta doporučení pro výběr dřevin k výsadbám do současných podmínek pražských náměstí.

Ačkoliv jsou obecné zásady správné volby dřevin již dlouhou dobu na teoretické úrovni i v praxi obecně přijímány, přesto stále dochází k opakovaným chybám. Zásadní zůstává správný výběr vhodného druhu či kultivaru rostliny pro konkrétní stanoviště a charakter prostoru, který strom dotváří. Pomineme-li módní vlny a „dobrosrdečná“ doporučení produkčních firem, přetrvává v ČR nešvar šablonovitosti výsadeb, která nepodporuje identitu prostoru ani druhovou rozmanitost. Bez rozmyslu bývají sázeny ty samé dřeviny napříč zeměpisnou šířkou a nadmořskou výškou. Ve stručnosti tedy lze shrnout, že z hlediska stanovištních podmínek nelze sázet rostliny bez dobrých znalostí jejich ekologických a pěstitelských nároků, přičemž limitujícím faktorem posledních let je na prvním místě odolnost vůči nedostatku půdní i vzdušné vlhkosti a vysokým teplotám. V podmínkách teplého a suchého klimatu tedy budou mít vážnější problémy především dřeviny horské a podhorské nebo ty, jež vyžadují vlhké a humózní půdy. Dalším zásadním hlediskem výsadby dřevin je volba jejich pěstební technologie (velikost prokořenitelného prostoru, propustnost povrchů pro vodu apod.) a v neposlední řadě též péče o sazenice po výsadbě do jejich plného ujmutí (většinou kolem pěti let). Pro radu při řešení konkrétní situace lze kontaktovat některé z mnoha odborných pracovišť zabývajících se nastíněnou problematikou počínaje odbornými pracovišti na vysokých školách (např. Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně) přes výzkumná pracoviště po zkušené projekční a realizační firmy.*

Text

Ing. Jiří Velebil,1

Ing. Eva Sojková,1

Ing. arch. Zdeňka Poliačiková,2

Ing. Milena Andrade Dneboská,2

1Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i.,

2NPÚ, ú. o. p. v Praze

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 12/2019.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down