Botanické zahrady ČR se sdružují v Unii botanických zahrad. Unie koordinuje jejich činnost a současně reprezentuje české zahrady na mezinárodním poli. Rada Unie botanických zahrad již několik let připravuje znění zákona o botanických zahradách, který by byl obdobou zákona o zoologických zahradách.
Jeho schválení by výrazně pomohlo zlepšit postavení zahrad, zákon by mimo jiné umožnil podporu zahrad a dlouhodobě stabilizoval sbírky. Bohužel zájmy jednotlivých zahrad jsou různé a jen obtížně se hledá kompromisní znění. Ale pojďme si celou problematiku přiblížit od začátku. České botanické zahrady si uvědomovaly potřebu orgánu, který by je sdružoval a chránil jejich zájmy. Proto byla především zásluhou RNDr. Oldřicha Vacka, tehdejšího ředitele Botanické zahrady HLPMP, dne 16. 2. 2005 založena Unie Botanických zahrad České republiky. Unie tak navazuje na činnost Poradního sboru, který pracoval na MŽP. Na ustavující Valné hromadě ve VÚKOZ v Průhonicích vzniká občanské sdružení (dnes registrovaný spolek) reprezentující botanické zahrady, arboreta a významné botanické sbírky (dále jen Unie). Dne 13. 4. 2005 byla Unie zaregistrována Ministerstvem vnitra. Jejím sídlem je Botanická zahrada hlavního města Prahy. V současné době má 37 řádných a přidružených členů. V Unii je většina velkých zahrad s výjimkou BZ Liberec a Bílá Lhota. Unie mimo jiné pořádá pravidelné akce botanických zahrad (konference, semináře, botanické družení). Společně s Botanickou zahradou HLMP spravuje databázi pěstovaných rostlin florius.cz. Zajišťuje expozici zahrad na letní Flóře Olomouc. Připravuje vzájemně sdílené putovní výstavy na aktuální, zahradám blízká témata. Tajemník nebo člen rady reprezentuje Českou republiku v Evropském konsorciu botanických zahrad, které zasedá obvykle dvakrát za rok. V červnu 2016 byla v rámci Unie ustanovena Pracovní skupina pro genofondy v botanických zahradách. Za úkol si předsevzala koordinaci genofondových programů mezi zahradami a dalšími organizacemi zabývajícími se ex situ záchovou rostlin na národní úrovni a spolupráci s orgány státní správy. Důležitým cílem je tvorba metodik, jak obecných pro správu sbírek a genofondových programů tak i konkrétních metodik pro pěstování jednotlivých druhů.
Text a foto
RNDr. Pavel Sekerka,
Oddělení genofondových sbírek, AV ČR
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 7/2019.
