Ve většině případů není v současnosti stav většiny nezavlažovaných trávníků (městská zeleň, parky, ale i domácí travnaté plochy) dobrý. Co je toho příčinou? Hlavní vinu nese horké a suché léto, a především pak nedostatek vody, resp. její nerovnoměrné rozložení po celou vegetační sezónu.
Obvyklým základem většiny trávníků u nás – ať se už jedná o trávníky parterové (okrasné), parkové (rekreační) nebo sportovní (zátěžové), jsou vhodné odrůdy jílku vytrvalého, kostřavy červené a lipnice luční. Všechny tyto druhy – domácí či zahraniční odrůdy s často vychvalovanou odolností vůči různým typům stresu, patří do skupiny chladnomilných trav. Odolnost těchto trav vůči nedostatku vody a vysokým teplotám vzduchu je poměrně nízká. Optimální teplota pro jejich růst a zdárný vývoj se pohybuje kolem 20 °C. Teplota naměřená na povrchu trávníku v letních měsících posledních dvou let byla často vyšší než 50 °C. Údaje o deficitu atmosférických srážek v těchto letech jsou všeobecně známy. Trávníků s převahou vhodných, úzkolistých odrůd kostřavy rákosovité (převážně zahraniční provenience) je u nás zatím velmi málo. Přitom je známo, že kostřava rákosovitá patří spolu s kostřavou ovčí k druhům s největší tolerancí k nedostatku vody a vysokým teplotám v rámci trav chladného pásma. Trávníkové směsi kostřavy rákosovité (musí jí být alespoň 80 %) zatím naše trávníkáře odrazují. Příčinou je možná jejich vyšší cena, a také skutečnost, že kostřavové trávníky se později probouzejí na jaře ve srovnání s klasickou trojkombinační směsí. Využívání tzv. teplomilných druhů trav, řazených do tzv. C4 druhů (např. troskut trsnatý, Zoysia japonica, buvolí tráva aj.), je zatím u nás malé.
Text a foto
doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc.,
Sdružení pěstitelů travních a jetelových semen
Celý článek naleznete v časopise Zahradnictví č. 4/2019.
