V minulém dílu jsme se vydali za bavorskými pěstiteli okurek nakládaček a dozvěděli se o technologii jejich pěstování včetně sklizně pomocí rogal, ale i o následné posklizňové úpravě nutné před konzervací ve zpracovatelském závodě. Ve druhém dílu se vypravíme za dalšími pěstiteli nejen okurek. Jak se níže dočtete, bohužel ani německým spotřebitelům nezáleží na původu produkce, vybírají si v supermarketu co nejlevnější zboží.
Farma Andrease Thurla obhospodařuje celkem 23 ha. Pěstuje 10 ha brambor, 5 ha cibule a na zbývající orné půdě má 55 různých druhů plodin. Disponuje 8000 m2 fóliových krytů. Vše prodává v prodejně v areálu farmy, pouze červenou cibuli, kterou pěstuje na třech hektarech, vozí na tržnici. Na farmě pracuje celá rodina. V sezóně má celkem 20 zaměstnanců, z toho deset stálých. Pracovní síla přijíždí z Polska již 25 let. Pracovní doba je od 7:00 do 18:00 hodin, v neděli je volno. V zimě farmář deset dnů plánuje, co kam zasadí a pak se řídí podle kalendáře. Na jaře prodává květiny, které si pěstují sami (balkónové rostliny, letničky), sadbu. Podle farmáře je třeba, aby měl co nejširší sortiment. Zákazníci se sjíždějí z širokého okolí, nejčastěji jsou to Turci a lidé ze zemí bývalého Sovětského svazu. Ti konzumují hodně zeleniny a mají specifické nároky. Farmář má stroj na výrobu balíčkované sadby. Fóliové kryty jsou pokryty bublinkovou fólií, která má dobré izolační vlastnosti. Fóliovníky vytápí od začátku března do poloviny dubna a pěstuje v nich sadbu, bylinky, rajčata, okurky, lilky, saláty a polníček. Jahody na poli nemulčuje slámou, ale vysévá tam jetel. Na jednom pozemku pěstuje jahody tři roky. Vlastní izolovanou halu na uskladnění brambor a cibule s posklizňovou linkou.
Text a foto
Ing. Radovan Tůma
Celý článek naleznete na stránkách časopisu Zahradnictví č. 3/2019.
