V minulém vydání časopisu Zahradnictví jsme započali zajímavou ovocnářskou exkurzi po jižní části Norska. Ačkoliv tato země z hlediska množství produkce ovoce nepatří mezi klasické ovocnářské země Evropy, získali jsme zde řadu zajímavých informací uplatnitelných v české ovocnářské praxi. Primárním cílem poznávací cesty byla kromě konfrontace výstupů našich výzkumu využití nadkrývacích technologií při pěstování stolního a drobného ovoce také inspirace norským výzkumem a praxí.
První den pobytu jsme strávili v pokusné stanici NIBIO (Norský institut pro zemědělství a výzkum životního prostředí) v Ullensvangu, jedné z 18 pokusných stanic této organizace v Norsku s celkem 680 kmenovými zaměstnanci. Pokusná stanice Ullensvang je zaměřena na výzkum pěstování ovoce a v menší míře jeho skladování a posklizňovou úpravu. V době našeho pobytu byl zrovna čas zrání a hodnocení třešní, a tak většina hovorů v odborné rovině se stáčela k tomuto tématu. Nejpěstovanější odrůdou třešní je Lapins, která v Norsku roste na více než 50 % ploch třešní. Následovaná je odrůdou Van, která se pěstuje na 23 % ploch. Obecně je zájem o kultivaci pozdnějších odrůd třešní, které se zde sklízejí ještě v první dekádě září. Například časná odrůda Burlat je zde zastoupena zcela okrajově, a to jen s podílem 0,2 % ploch. V současnosti testovanými odrůdami jsou Stardust, Areko, Sweet Gabriel, Grace Star, Lala Star a další, z holovouských odrůd Tamara, Horka, Early Korvik, Adélka a některé hybridy. Testování odrůd a perspektivních hybridů třešní vyšlechtěných v Holovousích probíhá ve stanici Ullensvang od roku 1960. Pro klimatické podmínky Norska se vzhledem k větrnému počasí jeví jako nejvhodnější systém pěstování v tunelech Haygrow. Systémy VOEN jsou při větrných bouřích poškozovány, neboť poryvy větru často uvolňují kotvící lana. S pěstováním třešní se zakrytím mají v Norsku zkušenosti od roku 2005. Jako nejvhodnější vzdálenost mezi stromy v řadě se jeví 1,75 m, při vzdálenosti 1,5 m jsou výsadby příliš husté. Zkouší se též pěstování třešní v kontejnerech o obsahu 35 l, výsadba je dva roky stará, vzdálenost mezi stromy v řadě je 1 m. V podstatě ve všech výsadbách ovoce v Norsku je i přes vyšší úhrny srážek instalována kapková závlaha. Drobné ovoce v tunelových systémech se běžně kultivuje déle než dvě desetiletí.
Text a foto
Ing. Jiří Kaplan, Ing. Radek Vávra, Ph.D.
VŠÚO Holovousy, s. r. o.
Celý článek naleznete na stránkách časopisu Zahradnictví č. 3/2019.
