Tradice pěstování jiřinek má v Čechách a na Moravě bohatou a téměř 200letou historii. Mnoho pěstitelů si je oblíbilo a jiřinky patří k nepostradatelným ozdobám zahrad až do prvních mrazíků. V posledních dvaceti letech bylo v Průhonicích vyšlechtěno mnoho nových odrůd, z nichž šedesát je vhodných i pro řez květů.
Jiřinky (Dahlia pinnata Cav.) jsou tradičními květinami našich zahrad. Původní botanické druhy pocházejí z oblastí střední Ameriky a Mexika. Do Evropy se první jiřinky dostaly na konci 18. století. Za tuto dobu si získaly celou řadu nadšených pěstitelů, kteří se věnovali i jejich cílenému šlechtění. Svoji oblibu si získaly především pro své všestranné uplatnění k řezu květů, pro záhony i do nádob. Svými květy, zdobí jiřinky zahrady od časného léta až do pozdního podzimu, a tím poskytují téměř nevyčerpatelný zdroj pro řez květů. V prvopočátcích byli průkopníky šlechtění jiřinek hlavně zástupci inteligence. Jedním z prvních byl farář Josef Turek z Dačic, který již v roce 1835 nabízel 771 odrůd jiřinek. Asi nejvýznamnější osobností 19. století byl František Hurdálek z České Skalice, který se zasloužil o pořádání Národních slavností květin, kde mohli pěstitelé vystavovat své oblíbené jiřinky. Tyto jiřinkové slavnosti s oblibou navštěvovala i Božena Němcová. Díky své mimořádné variabilitě a krátkodobému šlechtitelskému procesu se staly nakrátko jednou z nejoblíbenějších květin v našich zemích. Módním vlnám podléhá většina květinových kultur a s úmrtím (1847) nejvýznamnějšího propagátora jiřinek Františka Hurdálka končí jiřinkové slavnosti. Jejich pěstování pozvolna upadalo nejen u nás, ale i ve světě. V tuzemsku se pěstování a šlechtění jiřinek obnovilo až na počátku 20. století. V roce 1926 byla na výzvu nejslavnějšího šlechtitele jiřinek Emila Dokoupila a architekta Josefa Vaňka založena Národní jiřinkářská společnost se sídlem v Pardubicích a fungovala až do roku 1962. Od tohoto roku sdružuje pěstitele jiřinek (taktéž pěstitele mečíků) zájmová organizace DAGLA.
Text
Ing. Marián Šinko,
Ing. Petr Novák,
odbor šlechtění a pěstebních technologií,
VÚKOZ, v. v. i., Průhonice
Foto M. Šinko
Celý článek naleznete na stránkách časopisu Zahradnictví č. 1/2019.
