V minulém vydání jsme se formou otázek a odpovědí zabývali problematikou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohodami o pracovní činnosti (DPČ) a dohodami o provedení práce (DPP). První díl článku byl zaměřen na rozvržení pracovní doby při dodržení maximálního rozsahu pracovní doby v kalendářním roce a na náhradu mzdy při překážkách v práci. Navazujeme na něj dalším dílem, který objasní otázku rozsahu pracovní doby při souběhu pracovní smlouvy a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Kromě toho se budeme věnovat tématu vymezení druhu práce při uzavírání dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Klienti se často na své právníky obracejí s otázkami následujícího typu: Chystáme se uzavřít se svým zaměstnancem, který pro nás pracuje na základě pracovní smlouvy, také DPČ. Podle zákoníku práce by neměla pracovní směna překročit 12 hodin za den. Musíme tento limit dodržet i při souběhu pracovní smlouvy a DPČ, případně pracovní smlouvy a DPP? Je pravda, že zákoník práce výslovně stanoví, že délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin. Zároveň ale zákon nikterak neomezuje maximální možný počet odpracovaných hodin při souběhu více pracovněprávních vztahů. To vyplývá z toho, že takový limit zákonodárce vytvořil pouze pro případ zaměstnávání mladistvých a u ostatních zaměstnanců se k této otázce vůbec nevyjadřuje. Proto v zásadě platí, že dospělí zaměstnanci mohou při souběhu více pracovněprávních vztahů (např. pracovní smlouvy a DPČ) odpracovat během jednoho dne libovolný počet hodin.*
Text
JUDr. Kristýna Opletalová,
Mgr. Tomáš Liškutín,
AK Tomáše Liškutína
Celý článek naleznete v časopise Zahradnictví č. 2/2019.