V posledních letech stále častěji pozorujeme, že se počasí chová jinak, než tomu bylo v minulosti. Objevují se extrémy v podobě pozdních jarních mrazíků, sucha a vysokých teplot, období jara a podzimu se zkracuje. V loňském roce byl naměřen o 0,4 °C vyšší globální průměr teplot zemského povrchu než v předchozích dekádách a změny jsou patrné i na fenologii rostlin.
Očekává se, že globální klimatické změny povedou k vyšší koncentraci CO2, vyšším teplotám, aberantním srážkám apod. Na základě velkého počtu pozorování fenologie rostlin existuje důvod se domnívat, že časnost kvetení a plodnosti pokročila o několik dní a úbytkem chladových hodin se snížil výnos u několika druhů. Peckoviny jsou považovány za méně chladuvzdorné než jiné ovocné druhy. Upřednostňují mírné klima se studenou zimou, mírným jarem a s horkým a suchým létem. Stromy odolávají teplotám hluboko pod bodem mrazu během zimy, ale extrémní mrazy mohou poškodit spící květní pupeny. Květy, které se vyvíjejí na jaře, jsou extrémně citlivé na nízké teploty a pozdní jarní mrazy. Pokud teploty klesnou pod –4 °C, i nerozvité květy mohou být nenávratně poškozeny. Plody vyžadují vysokou průměrnou teplotu vzduchu až do 30 °C během léta, kvůli dostatečnému dozrání. Peckoviny nevyžadují chladné noci pro vybarvení, jak je to patrné u jablek. Zbarvení slupky je spíše připisováno odrůdě a vystavení světlu než teplotám.
Text
Ing. Pavol Suran,
VŠÚO Holovousy, s. r. o.
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 9/2018.
