Práce se zabývá ampelografickým, analytickým a senzorickým srovnáním tří pěstitelsky starších odrůd pěstovaných na území současné ČR. Ampelografická srovnání tvaru a velikosti listu vykázala vysokou shodu (překryv 83 %) mezi všemi třemi odrůdami. Porovnání profilů postavení žilnatin v čepeli listové taktéž ukazují na užší vazbu mezi odrůdami (Elliptical Fourier descriptors). U uvologických základních znaků týkajících se hroznu a bobulí (klasifikátor CPVO-TP/50/1), nebyly zjištěny významné rozdíly.
Nejplodnější odrůdou bylo Portugalské bílé (zhruba 22 hroznů na keři s průměrnou hmotností 3,55 kg), nejvyšší hmotnost hroznu měla odrůda Portugalské šedé (169 g). Odolnost odrůd ke sledovaným houbovým chorobám byla opět obdobná a nebyly shledány významné rozdíly mezi odrůdami (OIV klasifikátor). Základní analytické hodnoty moštu se významněji lišily pouze u obsahu kyselin a pH u odrůdy Modrý Portugal. Naměřené výsledky konfrontované v diskusi s jinými autory však naznačují, že se změnami agrotechnických opatření, klimatickými změnami či technologickými přístupy v průběhu let dochází k rozdílům sledovaných parametrů u daných odrůd révy vinné.
Text a foto
Ing. Radek Sotolář, Ph.D.,
Mendelova univerzita v Brně,
Ústav vinohradnictví a vinařství,
Zahradnická fakulta v Lednici
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 8/2018.
