Stav půdy, dostupnost živin, vodní hospodářství, kontrola plevelů, hmyzí habitat a výskyt hlodavců ovlivňují růst, vývoj a produktivitu ovocných stromů. Vegetační půdní kryt poskytuje trakci pro traktory a stroje, chrání půdu před erozí větrem a vodou, zadržuje vodu v sadě, usnadňuje průnik vody a eliminuje prašnost. Tradiční koncepce sadu obsahuje zatravněné meziřadí a bezplevelný pás v stromořadí. Dnes mají ale pěstitelé i spotřebitelé zájem o přínosy udržitelné produkce potravin.
Postupy, které jsou dobré pro půdu a životní prostředí, by měly být prospěšné pro producenty i spotřebitelskou veřejnost. Proto je důležité porozumět jedinečným vztahům mezi propojenými systémy půdního povrchu sadů. Příkladem je testování krycích plodin, mulčování, výsev obilnin a hnojení půdy. Dobrými krycími plodinami jsou trávy a širokolisté rostliny, jako jsou luskoviny, nebo oboje společně, ačkoli uniformní jednodruhový rostlinný porost je lépe zvládnutelný než ten, který se skládá z více druhů plodin. Ideální krycí porost by se měl rychle zapojit a poté by neměl vyžadovat velkou údržbu. Volba krycího porostu by měla proběhnout tak, aby konkurence vůči stromům byla minimální.
Trávy jsou nejčastějším vysévaným druhem v sadech. Existuje mnoho různých trav a trávových směsí, takže si pěstitelé mohou vybrat podle konkrétních podmínek. Meziřadí je obvykle oseto směsí víceletých travin, které tvoří drn z plevelů a krycích plodin. Někdy jsou používány luskoviny jako jetel a vikev. Typickými travami setými v meziřadí jsou podle podmínek lokalit reznačka, jílek, psineček, kostřava, lipnice a bojínek. Trávy jsou nejběžnější vegetací meziřadí pro jejich vysokou odolnost k zátěži pojezdem mechanizace. Šíří se oddenky a mají hustý a současně mělký kořenový systém, dobře snášejí kosení a vytvářejí hustou vrstvu bránící prorůstání plevelů a nejsou alternativními hostiteli pro viry a škůdce z řad členovců.*
Text
Ing. Pavol Suran,
Ing. Lubor Zelený,
VŠÚO Holovousy, s. r. o.
Foto archiv
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 7/2018.
