Využívání platebních karet v pracovních vztazích je v dnešní době stále obvyklejší. Zaměstnanci mohou jejich prostřednictvím uhradit za zaměstnavatele různé zboží a služby, případně mohou tímto způsobem čerpat některé zaměstnanecké benefity. Zvláště praktické bývá použití platebních karet k úhradě nákladů souvisejících s pracovními cestami.
Ve všech uvedených případech představuje platební karta větší bezpečnost a transparentnost finančních transakcí za současné eliminace administrativy. U zahraničních pracovních cest navíc vhodně zvolená platební karta (tj. s nastaveným oprávněním používat ji v zahraničí) zprostí zaměstnavatele nutnosti nakoupit zahraniční měnu a následně prodávat případné nevyužité prostředky. Navzdory zmíněné výhodnosti se však mohou zaměstnavatelé obávat zneužití platebních karet. V následujícím článku se proto zaměříme na právní aspekty používání platebních karet zaměstnanci. Budeme-li hledat právní zakotvení používání platebních karet zaměstnanci, nalezneme jej v zákoníku práce ve společných ustanoveních o cestovních náhradách. Konkrétně je v zákoně platební karta zmíněna jako prostředek pro poskytnutí zálohy v cizí měně pro účely zahraniční pracovní cesty. Každopádně platební kartu může zaměstnavatel zaměstnanci stejně tak zapůjčit i v rámci tuzemské pracovní cesty. Z hlediska finančního práva a obecného fungování platebních karet může být právním podkladem i zákon o platebním styku, který se věnuje především problematice poskytování platebních služeb.
Text
JUDr. Kristýna Opletalová,
Mgr. Tomáš Liškutín,
AK Tomáše Liškutína
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 6 /2018.