Současná společnost se potýká s problematikou predikované změny klimatu a s tím navazujícími důsledky ovlivňujícími kvalitu života. Jedním z akutních nebezpečí je hrozící nedostatek vody v krajině, zejména v suchých oblastech ČR. Příspěvek se zabývá využitím pomocných půdních látek jako jednou z mnoha možností zlepšení hospodaření s vodou na zemědělsky využívaných půdách i ostatních plochách.
Pomocné půdní látky, jako jsou lignit a hydroabsorbenty, mohou zlepšit nejen retenci vody, ale i pozitivně ovlivnit půdní prostředí a oživit je. Lignit je relativně dostupná surovina a může být využit jako domácí zdroj přírodního původu. Lignitické huminové kyseliny jsou velmi blízké kyselinám černozemním. Liší se nižším obsahem dusíku. Přírodní, neupravený lignit je tak díky svým sorpčním schopnostem, interakcím s vodou a vysokému obsahu humusových látek vhodným materiálem pro zlepšení půdních vlastností. Dodává půdě organickou hmotu, reguluje uvolňování výživových prvků, imobilizuje prvky toxické, upravuje mikrobiologické prostředí půdy, zlepšuje zadržování vody atd. Jeho černá barva (absorpční schopnosti vůči elektromagnetickému záření) může též přispívat k tlumení negativních tepelných účinků slunečního záření, a to i mimo spektrální oblast viditelného záření. Lignit snižuje v řadě případů i obsah těžkých kovů v pletivech rostlin. Aplikace přírodního lignitu jako pomocné půdní látky bez dalších (zejména chemických) úprav vyžadujících další náklady se jeví jako ekonomicky nejefektivnější. Jedinou nutnou úpravou je jeho mletí (drcení).
Text
doc. Dr. Ing. Petr Salaš,1
Mgr. Radoslav Vlk, Ph.D.,1
Ing. RNDr. Jaroslav Rožnovský, CSc.,1
prof. Ing. Miloslav Pekař, CSc., 2
1Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta Lednice,
2Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 5 /2018.
