Slunéčko východní – Harmonia axyridis, (Pallas 1773) je allochtonní druh pocházející z východní Asie. V oblasti ochrany ovoce proti škůdcům je považováno za významného predátora zejména mšic a mer. V této studii byla hodnocena toxicita 9 vybraných insekticidů na dospělce a 7 insekticidů na kukly slunéčka východního. Hodnocena byla kontaktní účinnost 24 a 48 hodin po ošetření u dospělců a až 144 hodin u kukel. Zvýšená mortalita dospělců byla pozorována u jedinců ošetřených účinnou látkou thiacloprid a imidacloprid. Velmi významná mortalita byla zjištěna u dospělců ošetřených účinnými látkami indoxacarb (95 %) a acetamiprid (100 %). Nejvíce toxická pro kukly i dospělce slunéčka východního byla účinná látka chlorpyrifos-methyl. Mortalita kukel byla stanovena na 90 % po 48 hodinách a mortalita dospělců na 100 % již po 24 hodinách od aplikace.
První nález invazního slunéčka východního v České republice byl zaznamenán v roce 2006. Od roku 2007 probíhalo šíření po celé republice. Od začátku šíření je slunéčko východní nalézáno v ovocných sadech. V třešňových sadech likviduje mšici třešňovou (Myzus cerasi). V hrušňových sadech eliminuje meru skvrnitou (Cacopsylla pyri), na jabloních mšici jabloňovou (Aphis pomi). Slunéčko východní je také schopné snižovat populaci vlnatky krvavé (Eriosoma lanigerum), která má tělo kryté voskovou vrstvou a pro mnohé predátory je tímto nedostupná. Stejně tak si poradí i se mšicí švestkovou (Hyalopterus pruni), která je též pokrytá popraškem vosku. Na broskvoně je slunéčko východní lákáno při napadení mšicí broskvoňovou – Myzus perzicae, (Nedvěd 2014).
Dospělci slunéčka východního jsou 4,9–8,2 mm dlouzí a 4–6,6 mm širocí. Tělo je mírně vyklenuté, zkráceně oválné (Kuznetsov 1997). Slunéčko východní je velmi rozmanité ve zbarvení krovek a mírně proměnlivé ve zbarvení štítu (předohrudi). Zbarvení je podle vědců dědičné a pravděpodobně spojené s řadou různých alel (Honěk 1996) (obr. 1–3). Hlava může být žlutá nebo černá se žlutými značkami (Kuznetsov 1997). Štítek (pronotum) je nažloutlý s černým označením uprostřed. Tyto skvrny mohou být ve tvaru černých teček, dvou zakřivených čar, případně ve tvaru písmene M nebo černého lichoběžníku (Chapin et Brou 1991). Boční okraje štítku jsou nažloutlé (Chapin 1965). Krovky (elytra) mohou být žlutooranžové až červené s 0–19 černými skvrnami nebo černé s červenými skvrnami. Spodní část těla může být žlutooranžová až černá (Kuznetsov 1997). U dospělců slunéčka východního najdeme důležitý rozpoznávací znak – příčnou lištu na zadní části krovek. Ostatní druhy slunéček, které mají také tuto lištu, jsou jinak o hodně menší (Nedvěd, 2014). Nicméně vliv na zbarvení a skvrnitost má také teplota, které byla vystavena kukla, potrava larev nebo průběh působení vnějších vlivů (Koch 2003). Harmonia axyridis je druh vytvářející celou řadu variet. V Evropě jsou nejčastější var. succinea, var. spectabilis a var. conspicua (Brown et al. 2007).
Text a foto
Ing. Jana Ouředníčková, Ph.D.,
Ing. Michal Skalský,
Ivana Silovská,
VŠÚO Holovousy, s. r. o.
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 5 /2018.
