V posledním dílu našeho seriálu s Ing. Drahoslavám Šonským se budeme zabývat rozpracováním prováděcí dokumentace, kdy byl měl zahradní architekt především dobře znát velikost vzrostlých stromů a keřů a vědět, kolik kusů je potřeba na metr čtvereční, aby byl porost dobře zapojený. Nedílnou součástí zahradně architektonické práce je umět se vypořádat se skloubením původní výsadby s nově navrženou a samozřejmě poradit klientům s následnou péčí.
Kolegové zahradníci si cení vašich praktických vědomostí a zkušeností nejenom se zakládáním, ale i udržováním zahrad. Mohli bychom tedy zakončit tím, že byste popsal následnou péči o nově založenou zahradu?
Jistě. Korunu stromů po výsadbě tvarujeme po dobu pěti let klasickým výchovným řezem. Opěrné kůly odstraníme třetím rokem.
Pro řez keře platí jednoduché pravidlo. Na jaře stříháme keře kvetoucí v létě a keře kvetoucí na jaře stříháme po odkvětu. Stálezelené keře spíše nestříháme, provádíme pouze tvarovací řez podle potřeby. Vřesovce také nestříháme. Vřesy stříháme tak, abychom umožnili vyrašit novým výhonům na starém dřevě. Pokryvné keře stříháme každoročně, ostatní každých pět let zmlazujeme.
U trvalek po odkvětu odstraňujeme odkvetlá květenství. Rostlina tím sílí a u některých, jako je Nepeta, nastává druhé kvetení. Celkový řez trvalky, při kterém odstraníme i listy, provádíme na jaře, hned jak oschne půda. Pokud se naše trvalkové záhony nacházejí pod stromy, doporučuji nevyhrabávat listí stromů a nechat ho přes zimu rozložit a i na jaře částečně ponechat. Drobné cibuloviny takový substrát milují. Dávat do záhonů pod stromy znovu mulč je zbytečně nákladné, opadané listí nám jej nahradí.*
Text
Iva Neumannová
Zahradní ateliér Iva Neumannová
Foto včetně popisek D. Šonský
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 12/2017.
