V předešlém dílu jsme se dozvěděli, jaký je rozdíl mezi přírodním a zahradním vřesovištěm, jak správně založit vřesoviště na zahradě s ohledem na vhodné terénní podmínky, výběr kamenů i sortimentu rostlin a jejich rozmístění v souvislosti s výškovým členěním vřesoviště. Psali jsme také o současném sortimentu vřesů a vřesovců, který je velmi obsáhlý. Na následujících stranách se dočtete o vhodných doprovodných dřevinách, ale i o údržbě vřesoviště.
Doprovodné rostliny jsou ve vřesovišti nezbytné, ale musí být zastoupeny v měřítku tak, aby charakter vřesoviště nepotlačily. K výsadbě solitérních dřevin uvnitř vřesoviště používáme dřeviny habituelně zajímavé, s výrazným listem, květem, zajímavým podzimním zbarvením, případně zajímavým dřevem.
Z jehličnanů nacházejí uplatnění hlavně taxony méně vzrůstné, zakrsle rostoucí, zejména rod borovice (Pinus – P. sylvestris ´Albyns´, ´Globosa Viridis´, ´Watereri´, P. banksiana, P. leucodermis ´Smidtii´, P. mugo a jeho četné kultivary. Další rozsáhlou skupinu významných jehličnanů tvoří rod smrk (Pinus), hlavně jeho méně vzrůstné a zakrsle rostoucí kultivary (Picea abies ´Formanek´, ´Rotenhaus´, ´Acrocona´, ´Nidiformis´, ´Repens´, ´Hornibrookii´, ´Cupressina´). Vhodné jsou také převisle rostoucí kultivary modřínu (Larix decidua ´Pendula´, L.kaempferi ´Diana´). Nezastupitelné uplatnění nachází rod a kultivary jalovce (Juniperus communis ´Hibernica´, J. c. ´Depressa´, J. c. ´Depressa Aurea´, J. c. ´Repanda´). Pro plošné výsadby lze doporučit jalovec vodorovný (Juniperus horizontalis) a jeho poléhavě rostoucí kultivary, K solitérnímu uplatnění jsou také vhodné zakrsle rostoucí kultivary jedlovce (Tsuga ) a tisy (Taxus).
Text a foto
Ing. Drahoslav Šonský, CSc.,
zahradní a krajinářský architekt
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 11/2017.
