K oblíbeným úpravám v zahradách patří zakládání vřesovištních záhonů a pokud to umožňuje prostor, dokonce celých zahradních částí. Příklady nacházíme v kráse přírodních vřesovišť. Stačí navštívit kvetoucí vřesoviště ve Skotsku, nebo rozkvetlá chráněná území německého Lüneburku, okolí Hamburku, nebo Drážďan a očekává nás jedinečný barevný zážitek.
Zahradní vřesoviště představuje specificky upravenou zahradu nebo její část s převážným použitím vřesovištních rostlin a škály doprovodných dřevin a trvalek. Původní domácí druhy rostlin mohou být úspěšně využity v jejich prošlechtěných zahradních kultivarech. Důležitou úlohu však hrají stanovištní podmínky, které nemusí být doslovně kopírovány jako u přírodních, ale musí být alespoň částečně shodné. Mám tím na mysli půdní kyselou reakci, pH 4,5 až 5, a obsah organických látek, hlavně rašeliny, nejlépe vláknité. Všeobecně lze vhodnou zeminu charakterizovat jako lehčí písčito- humózní substrát dobře zásobený živinami. Stanoviště prosluněné, nebo částečně zastíněné. Pro mnoho rostlinných druhů je nezbytná vyšší vzdušná vlhkost. Je závislá na požadavcích užitých rostlin. Do vlhčích stanovišť nelze vysazovat rostliny vyžadující suchá stanoviště a opačně.
Text a foto
Ing. Drahoslav Šonský, CSc.,
zahradní a krajinářský architekt
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 10/2017.
