V předešlých rozhovorech s Ing. Drahoslavem Šonským, CSc., jsme si povídali o použití architektonických prvků, v tom dnešním budeme hovořit o vodních prvcích, které ve své zahradní tvorbě často uplatňuje.
Oblastí, kterou máte zřejmě rád, protože je ve Vašich zahradách často vidět, bude voda …
Ano, vodu mám velmi rád. Vždy jsem si v přírodě vybíral cesty podél vody, sledoval vegetaci břehů, uložení kamenů v korytu toku. Voda je veselá, zvukově milá, proměnlivá.
Kdy jste s navrhováním vodních prvků začal?
Hodně brzy. Školu jsem ukončil v 60. letech. Vodní prvky jsem ale mohl navrhovat pouze na pozemcích, kde už byla voda proudící. To se nám dařilo, voda byla čistá. Ale když jsme se pokoušeli dělat jezírka, nedopadalo to dobře. Nebyla propracovaná technologie a vodní plocha nám zarůstala okřehkem. V roce 1964 jsem se dostal do Vídně a tam jsem viděl vodní prvky v zahradách a všechnu tu techniku, která byla k tomu potřeba a která u nás nebyla dostupná. Řekl jsem si, že než dělat vodu špatně, to ji radši nebudu nedělat vůbec.
Až když jsem se v roce 1974 přestěhoval do Průhonic a podílel se na budování Dendrologické zahrady, jsem s vodou začal znovu. Přečetl jsem si spoustu knih, radil jsem se s projektanty rybníků. V Dendrologické zahradě jsme vybudovali rybník Černáček a několik potůčků. Dílo se podařilo, fungují dobře dodnes.
Text
Iva Neumannová
Zahradní ateliér Iva Neumannová
Foto včetně popisek D. Šonský
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 8/2017.
