Voda jako významný přírodní prvek nachází široké možnosti uplatnění také v zahradním prostředí. Odjakživa byla považována za nenahraditelný zdroj života, a proto se nacházela v úzkém spojení s člověkem. Pouze v její blízkosti mohl člověk existovat a přežívat.
Vedle těchto životně důležitých funkcí měla voda také významné poslání krajinotvorné a výtvarné. Neustále bude obdivována krása proudící vody horských potoků a bystřin nebo vodního toku v lužní krajině obklopeného vegetací či dokonce klidné hladiny rybníků. Mnohotvárné příklady vody v přírodě mají svůj nenapodobitelný charakter, mají svoje kouzlo a vyvolávají rozdílné pocity. Stojatá vodní plocha, nebo klidný až líný tok řeky vyvolávají náladu klidu a uvolněnosti, prudká proudící voda naopak dojem vzruchu, napětí a neklidu.
Nezastupitelné postavení má voda v oblasti architektonické tvorby, obzvláště zahradní. Dokladem jsou historické zahrady, jejichž kompoziční skladba využívá vodu jako základní výrazový prvek, který se s architekturou budov vzájemně doplňuje. Nemálo je případů, kde voda dokonce přesahuje areál zahrad a končí v krajině velkými vodními plochami. Příklady nám poskytují mnohé historické francouzské a anglické zahrady (Le Noitre, Capability Brown, Humpry Repton, Wiliama Kent atd.).*
Text a foto
Ing. Drahoslav Šonský, CSc.
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 7/2017.
S manželem jsme na zahradě začali stavět menší vodní plochu, přišlo nám to jako skvělý, nejen dekorační prvek. Já tomu tedy moc nerozumím, ale manžel se v tom naprosto vyžívá. Dokonce prý pro jistotu nakoupil i nějaký hladinoměr. Při větších deštích ho chodí kontrolovat a já nemám ponětí, jak se v tom ten všeuměl dokáže vyznat.