Pod poměrně složitým názvem se skrývá právní institut, který je v praxi hojně využívaný. Smlouva o smlouvě budoucí umožňuje například řešit situaci, kdy zájemce o koupi bytu ještě nemá dostatek finančních prostředků pro uskutečnění obchodu, avšak chce si zajistit právo po shromáždění peněz byt koupit. Skutečnost, že tato problematika dostála s novým občanským zákoníkem některých změn, je jedním z důvodů, proč je smlouva o smlouvě budoucí tématem následujícího článku.
Smlouva o smlouvě budoucí je ujednání, kterým se nejméně jedna ze stran zavazuje uzavřít v budoucnosti určitou smlouvu. Obsah této budoucí smlouvy musí být sjednán alespoň obecným způsobem. To znamená, že strany ještě nemusí mít vyjednány všechny podmínky smlouvy. Předchozí občanský zákoník proti tomu vyžadoval, aby se strany už ve smlouvě o smlouvě budoucí shodly na všech podstatných náležitostech budoucí smlouvy. Z důvodu prevence složitého dokazování u soudu lze vřele doporučit, aby byl obsah budoucí smlouvy sjednán ve smlouvě o smlouvě budoucí co nejpřesněji. Pokud už panuje mezi stranami úplná shoda na konkrétním znění budoucí smlouvy, může tvořit její text přílohu smlouvy o smlouvě budoucí.
Text
JUDr. Kristýna Opletalová,
Mgr. Tomáš Liškutín,
AK Tomáše Liškutína
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 6 /2017.
