Kořeny dřeviny, která je bez přesazení několik let pěstována ve stále stejném kontejneru mohou začít v květináči rotovat. Na snímku je konkrétní příklad u vzrůstné sadové růže sivé (Rosa glauca).
Dorůstá výšky i šířky asi 2 m. Celkově se podobá růži šípkové, má však sivé až namodralé listy a karmínově červené jednoduché květy s bělavým jícnem. Kvete poměrně bohatě a dlouho. Na stanoviště byla vysazena asi před 10 až 12 lety, ale i po takové době pěstování na jednom místě se vloni nečekaně vyvrátila. Důvodem bylo zřejmě několik příčin současně. Napadlo naráz hodně těžkého, mokrého sněhu, následně přišla obleva a došlo k velkému podmáčení země. Zbytek dokonal silný vítr. Co mne nejvíce udivilo na této růži je to, že i po tolika letech růstu na jednom stanovišti kořeny stále zůstaly rotující podle svého zvyku z květináče. Do okolního prostředí „utekly“ jen dva až tři kořeny o síle tužky, ty ale na upevnění stability keře zřejmě nestačily. Proto bych doporučoval (pokud získáme dřevinu s podobným problémem) kořeny dostatečně zkrátit, tzn. odřezat alespoň polovinu „rotujících“ kořenů. Tím dřevinu donutíme k tvorbě kořenů nových, které už porostou v zemi normálně. Adekvátně k tomu musíme pochopitelně zkrátit i nadzemní část. Tuto činnost provedeme v období vegetačního klidu, tj. buď ve včasném podzimu (kdy už začínají listy žloutnout) nebo v předjaří. Kořenovou část namulčujeme na zimu listím pro případ holomrazu.
Text a foto: Ing. Petr Pasečný
