Nejen podnikatelé, ale i ostatní osoby přicházejí do styku se smluvními pokutami. Mohou na ně narazit při uzavírání kupní smlouvy nebo smlouvy o dodávkách energií a nevyhnou se jim ani ve smlouvě o poskytování internetového připojení či při zřizování bankovního účtu. Smluvní pokuta nezřídka bývá předmětem mnohých sporů, proto se jí budeme věnovat v tomto příspěvku.
Smluvní pokuta je nástrojem smluvním. Jedná se tedy o nástroj, který strany začleňují do smlouvy na základě vlastní vůle. Zákon jejich jednání nastavuje pouze určité mantinely. Smluvní pokutu lze především sjednat pouze pro případ porušení určité povinnosti vyplývající ze smlouvy, např. při prodlení se zaplacením dluhu nebo poskytnutí nepravdivých informací významných pro uzavření smlouvy.
Smluvní pokutou však naopak nelze někoho postihnout za to, že vykonává své právo (např. odstupuje od smlouvy nebo ji vypovídá).
Zákon nepředepisuje, jak má přesně ujednání o smluvní pokutě znít. Proto se lze v praxi setkat i s ustanovením, které vůbec nepoužívá pojem „smluvní pokuta“, a přesto je platné a zákon na něj jako na smluvní pokutu pohlíží.
Text
JUDr. Kristýna Opletalová,
Mgr. Tomáš Liškutín,
AK Tomáše Liškutína
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 2/2017.
