Makadlovka Tuta absoluta patří v původních oblastech výskytu v Jižní Americe k nejvýznamnějším škůdcům porostů rajčat. V posledních letech bylo zaznamenáno její masové šíření v jižních částech Evropy, zejména ve Španělsku. V roce 2013 byla makadlovka poprvé detekována i na území České republiky (na Prostějovsku), tento výskyt byl eradikován.
Makadlovka T. absoluta napadá rostliny z čeledi lilkovitých (Solanaceae), přičemž hospodářsky významnými druhy jsou rajče jedlé (Solanum lycopersicum), lilek brambor (Solanum tuberosum) a lilek vejcoplodý (Solanum melongena). Z volně rostoucích a okrasných lilkovitých rostlin patří k hostitelům durman obecný (Datura stramonium), lilek černý (Solanum nigrum), lilek hlošinolistý (Solanum elaeagnifolium), lilek Solanum lyratum a tabák sivý (Nicotiana glauca).
Tuta absoluta taxonomicky náleží do řádu Lepidoptera (motýli), čeledi Gelechiidae (makadlovkovití), která zahrnuje zástupce drobných nenápadně zbarvených motýlů s rozpětím křídel 10 až 20 mm. Původním areálem výskytu makadlovky Tuta absoluta je jihoamerický kontinent. V Evropě byl její výskyt poprvé zjištěn v roce 2006 ve Španělsku (Katalánsko) na rajčatech dovezených ze Střední nebo Jižní Ameriky. Posléze se začala šířit z prvního ohniska výskytu do dalších evropských států a též do zemí severní Afriky. V současnosti je tento škůdce rozšířený v Albánii, Francii, Itálii, na Kypru, v Portugalsku a Řecku. Další výskyty byly hlášeny z Belgie, Běloruska, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Bulharska, Gruzie, Chorvatska, Litvy, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Rumunska, Ruska, Spojeného království, Švýcarska a Ukrajiny. Na africkém kontinentu byla dosud detekována v Alžírsku, Egyptu, Etiopii, Keni, Libyi, Maroku, Nigeru, Nigérii, Senegalu, Súdánu, Tanzanii a Tunisku a na Blízkém východě byl její výskyt potvrzen v Iráku, Íránu, Izraeli, Jemenu, Jordánsku, Kataru, SAE, Saúdské Arábii, Sýrii a Turecku.*
Dr. Ing. Zdeněk Chromý,
rostlinolékař
Zdroj fotografií: www.eppo.org
Celý text článku naleznete v časopisu Zahradnictví č. 12/2016.