Za posledních šest let se třikrát projevily ve vinicích jarní mrazy a způsobily významné škody. Pokud si dobře vzpomínám, tak v roce 2011 to bylo mezi 2. až 5. květnem a v roce 2012 v pátek 18. května. V roce 2016 došlo také k poškození révy vinné jarními mrazy, a to v posledním dubnovém týdnu, kdy během tří nocí poklesly teploty pod bod mrazu.
Ve vinicích se lze nejčastěji setkat se dvěma typy mrazů: radiačními a inverzními. Při radiačních mrazech ztrácí povrch půdy teplotu v důsledku výraznějšího vyzařování tepla z půdy při suchém počasí, bezvětří a jasné noci. Druhým typem jsou inverzní mrazy, kdy teplé vrstvy vzduchu leží nad chladnými vrstvami. Při bezvětří je proto teplota na povrchu půdy nejnižší a naopak proudění větru může promíchávat vzduch a oteplovat jej.
Před jarními mrazy bylo většinou ve vinicích možné vidět velmi dobře rostoucí letorosty z hlavních oček. Letorosty z vedlejších oček však byly zatím velmi malé, nebo teprve ve stadiu rašících oček. Tato situace může být výhodou, protože nejvýrazněji byly poškozené právě letorosty, které vyrůstají z hlavních oček. Lze proto předpokládat, že kde nebyla poškozená tato očka, začne réva vinná postupně rašit z vedlejších oček. Pokud by i tato očka byla poškozená, je možné spoléhat na „pud sebezáchovy“ révového keře. Réva vinná disponuje množstvím zásobních látek, které doposud plně nevyužila a také spícími očky na starém dřevě. Lze proto předpokládat, že tato spící očka začnou výrazněji rašit, jak tomu často bývá také po poškození zimními mrazy.
Prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.,
Zahradnická fakulta v Lednici na Moravě, Mendelova univerzita v Brně
Celý článek naleznete v Zahradnictví č. 6/2016.
