Trvalé ozelenění půdy ve vinicích se v České republice používá již více než dvacet let. Mezi hlavní pozitivní vlivy ozelenění patří omezení eroze půdy na svazích a omezení utužení půdy způsobené pojezdy mechanizace. Velmi málo se však bere v úvahu vliv trvalého ozelenění na kvalitu hroznů. Jelikož hrozny jsou hlavním produktem vinohradnictví, je produkce kvalitních hroznů základem ekonomické rentability vinohradnictví. Vinohradník by proto měl přistupovat k ozelenění nejenom z čistě ekologických hledisek, ale zohledňovat především vliv ozelenění na kvalitu hroznů.
Které kvalitativní parametry může trvalé ozelenění nejvýrazněji ovlivňovat? Nevhodně zvolené ozelenění a management ozelenění může vést ke stresovým situacím u révy vinné. Tyto stresy jsou vyvolané především suchem a nedostatkem dusíku. Nejvýrazněji proto mohou být ovlivněné kyseliny, fenolové látky a dusíkaté látky.
Stres způsobený kombinací sucha, vysokých teplot a intenzivního slunečního záření vede velmi často k poklesu obsahu kyselin (obrázek 1). Dochází zejména k poklesu obsahu kyselin jablečné. Naopak kyselina vinná zůstává vyšší, protože sucho omezuje příjem draslíku z půdy, který může ovlivnit obsah kyseliny vinné. Dochází tím také k nevhodnému poměru kyseliny vinné a kyseliny jablečné. Problém je výrazný zejména u bílých moštových odrůd, protože právě tento typ odrůd je citlivý na stres způsobený suchem.
Dalším faktorem, který ovlivňuje nevhodně zvolené ozelenění, je obsah fenolových látek. Sucho ve spojení s tvorbou kyseliny abscisové ovlivňuje tvorbu fenolových látek. Zatímco u modrých odrůd může být tento stres příznivý pro tvorbu antokyanů, u bílých odrůd může způsobovat vyšší tvorbu fenolových kyselin. Vysoký obsah hydroxyskořicových kyselin může vyvolávat vyšší sklon moštu a vína k hnědnutí a oxidaci. Patrně nejvýznamnějším důsledkem nevhodně zvoleného ozelenění a managementu ozelenění jsou „hořké látky“. Ve vínech ze „stresovaných“ vinic se velmi často projevují výrazné hořčiny. Negativně je pak ovlivněná kvalita bílých vín, protože fenolové látky mohou senzoricky překrývat aromatické látky ve víně.
Text a foto
Prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.,
ZF v Lednici,
Mendelova univerzita v Brně
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 5/2016.
