Na pozemcích České zemědělské univerzity v Praze proběhl v roce 2015 pokus zaměřený na sledování vlivu mulčovacích materiálů na druhové spektrum a hmotnost plevelů v porostech ledového salátu. Jako mulč byla použita černá PE fólie, pšeničná sláma, černá netkaná textilie a papírový mulč EcoCover. Tyto varianty byly porovnány s herbicidně ošetřenou variantou (Stomp 400 SC) a neošetřenou kontrolou. Nejlepší regulační schopnost vůči plevelům byla zaznamenána u černé netkané textilie (hmotnost plevelů do 2 g/m2). Nejnižší regulační schopnost byla zaznamenána u mulče z pšeničné slámy (až 199 g/m2).
Mulčováním lze zabránit zaplevelení pěstované plodiny, což je velmi efektivní především v plodinách, kde jsou ostatní možnosti regulace plevelů omezené. Jednou z těchto plodin je salát, který je velmi citlivý k herbicidům, a díky úzkému sponu pěstování je obtížnější také jeho plečkování.
Jako mulč lze použít různých umělých i biologicky degradovatelných materiálů. Nejčastěji se k mulčování používají polyethylenové fólie (Heo a Teak 2011), které se však po sklizni musí z pozemku odstranit, což zvyšuje náklady na pěstování. Podle Waterera (2010) je papír a další biodegradovatelné mulče snadno aplikovatelný a na konci pěstební sezóny dobře zapravitelný do půdy. I přesto, že se mohou papírové mulče začít rozkládat ještě před sklizní, nedochází, podle těchto autorů, k negativnímu vlivu na výnos zeleniny a nesnižuje se ani regulační efekt na plevele. Oproti nemulčované variantě snížil papírový mulč zaplevelení salátu až o 80 % (Cirujeda a kol. 2012). K mulčování se může použít také sláma, která podle Resende a kol. (2005) snížila zaplevelení, zvyšovala půdní vlhkost, což v konečném důsledku vedlo k lepšímu růstu a zvýšení výnosu salátů. Podle Gruda (2007) lze mulčováním snížit zaplevelení salátu 4,5- až sedmkrát.
Text a foto
Ing. Jaroslav Šuk,
Ing. Kristýna Kysilková,
doc. Ing. Miroslav Jursík Ph.D.,
ČZU v Praze, FAPPZ
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 4/2016.
