Královehradecké kongresové centrum Aldis hostilo 58. setkání ovocnářů – Ovocnářské dny. Akce se zúčastnili pěstitelé ovoce, politici, zástupci města Hradec Králové či Agrární komory. V rámci jednotlivých příspěvků zhodnotili rok uplynulý, diskutovalo se o prognóze na rok stávající a nechyběla řada přednášek o novinkách v legislativě, ochraně plodin i nových odrůdách.
Úvodního slova 58. ročníku Ovocnářských dnů se ujal primátor statutárního města Hradec Králové MUDr. Zdeněk Fink, po něm se chopil slova hejtman Královehradeckého kraje Bc. Lubomír Franc. Ředitel Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského (VŠÚO) Ing. Jiří Vácha představil účastníkům setkání, jak postupuje projekt výstavby Výzkumného ovocnářského institutu v Holovousích, jež finišuje a blíží se zahájení jeho provozu. Ve svém vystoupení vyzdvihl místopředseda vlády ČR pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek význam ovocnářské produkce jak z hlediska pracovních příležitostí, tak z pohledu na utváření české krajiny a našeho zemědělství. Náměstek ministra zemědělství ČR Ing. Jindřich Šnejdrla se v rámci svého vystoupení zmínil také o dopadu ruského embarga na ovocnářský sektor, jenž považuje v rámci České republiky za nejpostiženější. V zásadě za úspěšný rok označil ten uplynulý prezident Agrární komory Ing. Miroslav Toman, který se ve svém příspěvku zabýval aktuálními problémy našeho zemědělství. Úspěch vidí zejména proto, že se pěstování ovoce a zeleniny podařilo prosadit mezi citlivé sektory.
Zhodnocení uplynulého roku
Během zahájení nechybělo také zhodnocení situace v ovocnářství předsedou Ovocnářské unie České republiky (OU ČR) Ing. Martinem Ludvíkem. Ve svém příspěvku zhodnotil činnost unie, která se svými projekty podílí na vzdělávání ovocnářů pořádáním odborných seminářů, školení a poradenství. Na komerční rovině usiluje o propagaci českého ovoce a ovocných produktů. Spolupracuje s médii, farmářskými trhy, ve spolupráci s ministerstvem zemědělství pokračuje projekt Zdravá svačina pro školáky a samozřejmě nelze opomenout spolupráci s ostatními svazy. Usiluje o propagaci ovocnářského sektoru i na vládní úrovni. Jedním z příkladů je účast na prezentaci speciální rostlinné výroby v parlamentu během dnů otevřených dveří v roce 2014. Široké spektrum veřejnosti oslovuje z hlediska propagace českých výpěstků na výstavách jakými jsou například Zahrada Čech v Litoměřicích, Zemědělec v Lysé nad Labem či Flora Hortikomplex v Olomouci. V rámci osvěty a zároveň pro podporu agroturistiky pořádá Slavnosti květů – jízdu na kolech rozkvetlými sady a také tradiční Reprezentační ovocnářský a zahradnický ples. Ing. Martin Ludvík se věnoval v rámci ovocnářských dnů mnohokráte skloňovanému ruskému embargu a jeho vlivu na český trh. Ačkoliv loňská úroda jablek byla v Evropské unii nejvyšší za posledních dvanáct let, odrazilo se a i do budoucna se bude odrážet tlakem na snižování cen jablek coby jedné z nejhlavnějších komodit. Hlavní podíl bude mít rostoucí produkce v Polsku, které bylo majoritním dovozcem z EU na ruský trh a na něž se embargo vztahuje. V České republice byla sklizeň v loňském roce nadprůměrná, nicméně opatření evropské komise ke stabilizaci cen po zavedení ruského embarga, nepřinesla žádný efekt. Ceny se propadly o 20 až 30 %. Pozitivní byla pouze reakce spotřebitelů, kteří s ohledem na nízké ceny začali jablka více kupovat a tím stoupl odbyt. Ovocnáři tak předpokládají, že se zásoba jablek do konce sezóny prodá. V souhrnu lze konstatovat, že v České republice se v kontextu se zavedením ruského embarga jedná o krizi cen, nikoliv odbytu. V důsledku tak nebyla část produkce jablek na zpracování sklizena, očekává se propad v tržbách u jablek za sezónu až 300 miliónů korun, budou omezeny investice a odbytové ceny budou stagnovat. Krize bude podle slov Ing. Martina Ludvíka přetrvávat, jelikož faktory jakými jsou nárůst produkce ovoce v Polsku bude vytvářet tlak na cenovou nabídku jablek, výrazný propad rublu a nižší koupěschopnost v Rusku se budou podílet na jejím prodlužování.
Text a foto Daniela Urešová
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 2/2015.
