Není na světě mnoho míst jako je toto. Genius loci zde vystupuje do trojrozměrné dimenze, je tu cosi neobvyklé, vzrušující a tajemné zároveň . Mísí se zde staré s novým, běžné se vzácným.
Anglické slovo abbey v češtině znamená opatství. Pod tímto termínem se rozumí nezávislý klášter, který byl obvykle budován na opuštěném místě. Tyto podmínky opatství v Mottisfont nepochybně splňovalo. Dokonce i dnes, když už po mniších zůstali na místě pouze vzpomínky, se ve vzduchu stále vznáší cosi magické. Celý areál opatství se rozkládá na ploše asi 10 hektarů. Je součástí přírodně krajinářského parku, kterým protéká řeka Test. Kromě samotné zahrady zde objevíme ještě několik dalších zahradnických zajímavostí. Určitě se k nim ještě dostaneme, ale ještě před tím musíme pro lepší orientaci nahlédnout do velké mapy Anglie.
Opatství Mottisfont se nachází v jižní Anglii, v hrabství Hampshire, téměř přesně na spojnici měst Salisbury a Winchester. Jižně od Mottisfont se rozkládá zajímavý a krásný národní park New Forest, ale to už by byl zcela jiný příběh. Opatství Mottisfont vzniklo v roce 1201, na začátku 13. století ho založil Augustiánský řád a vydrželo až do května roku 1536, kdy bylo oficiálně zrušeno. Další vývoj všeho, co se zde událo, odrážel neustále politické změny i společenský vývoj.
Stopy Grahama Stuarta Thomase
Důležité zahradnické změny v objektu opatství začaly probíhat až ve dvacátém století. Působilo zde několik významných osobností anglického zahradnictví a zahradní či krajinné architektury. Jedním z nich byl i Sir Geofrey Jelicoe, který například v roce 1930 založil přísně tvarovanou lipovou alej. Největší stopu v Mottisfont ale nepochybně zanechal Graham Stuart Thomas. Byl to všestranně zaměřený člověk, který se věnoval všeobecnému zahradnictví, zahradní architektuře, literatuře, malířství i hudbě. Ze všech aktivit asi nejsilnější byla jeho láska k historickým formám a odrůdám růží. A byly to právě historické odrůdy růží, které daly Mottisfontu dnešní tvář i atraktivitu. Thomas po léta shromažďoval historické sorty růží z různých oblastí Evropy, kromě těch anglických měl velkou sbírku růží z Francie i Německa. Z nenápadného zájmu o historické růže nakonec vznikla celoživotní vášeň. Když sbírka historických růží začala nabývat velkolepé rozměry, ukázalo se, že chybí důstojné místo pro její prezentaci. Od tohoto okamžiku se začíná protínat historie bývalé kuchyňské zahrady v Mottisfont se životem Grahama Stuarta Thomase. Když zde v roce 1972 začal sázet své první keře historických růží, jen těžko mohl tušit, že počátkem jednadvacátého století sem budou proudit davy turistů z Anglie i zahraničí, s touhou na vlastní oči vidět tento zahradnický poklad.
Text a foto Ing. Pavel Chlouba
Celý článek naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 6/2014
