Vrby se vyznačují velikou proměnlivostí tvarů a vzrůstu, od drobných keříků přes keře po mohutné stromy. Rod vrba (Salix) je druhově velmi početný, jen v Česku je v literatuře popsáno 25 druhů. Pro energetické účely se pěstují vrby, které přináleží k druhu Salix viminalis (vrba košikářská) jenž v přírodě vytváří křovinatý habitus a dorůstá do výšky 5–7 m s četnými letorosty (výmladky). V porostech těchto rychlerostoucích vrb nacházíme živočišné škůdce, kteří preferují tento druh, a jejich aktivita pak může negativně ovlivnit jejich růst.
Na vrbách škodí široká paleta fytofágního hmyzu, zejména brouci (Coleoptera), blanokřídlí (Hymenoptera), některé druhy motýlů (Lepidoptera) a dvoukřídlých (Diptera). Nebezpečnými škůdci jsou také mšice (Aphidoidea), které sají rostlinné šťávy. Na vrbách žije přes 120 druhů mšic z 29 rodů, sají na listech, letorostech, větvích nebo kořenech. Podrobnější popis způsob života je však popsán jen u několika druhů, např. u mšice vrbové (Aphis farinosa) a mšice bršlicové (Cavariella aegopodii). U dalších druhů mšic jsou většinou tyto informace neúplné nebo zcela chybí.
Mezi takové druhy patří také medovnice vrbová (Tuberolachnus salignus), která se letos vyskytovala ve velkém počtu na plantáži rychlerostoucí vrby Salix viminalis v extravilánu města Opavy. Plantáž byla založena v roce 2012. Řízky byly vysázeny brzy zjara a účelem pěstování měla být produkce energetické dřevní štěpky. Informace o výskytu medovnice vrbové jsou známé z Velké Británie a Kanady z roku 2001. Na území Polska se objevuje tento druh od roku 2006.
Životní cyklus medovnice
Bezkřídlé živorodé samičky medovnice vrbové jsou poměrně velké mšice (4,5–5 mm) hruškovitého těla, které pokrývají černé tečky a šedá vlákna. Na zadečku jsou krátké výrůstky, tzv. sifunkuly ve tvaru širšího komolého kužele. Mezi sifunkuly se nachází smolně černý výrůstek (není u larev). Jsou velmi pohyblivé. Na kůře vytváří různě velké kolonie, na listech kolonie netvoří. Kolonie produkují velké množství medovice, která je sbírána mravenci nebo jiným hmyzem, který láká tento sladký lepkavý sekret.*
Text Ing. Antonín Köhler,foto Ing. Svatopluk Rychlý, SRS, Opava
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 12/2013
