Město a vliv stanoviště na strom

V dubnovém čísle 2013 časopisu Zahradnictví vyšel článek s názvem „Půda ve městech aneb Obecné charakteristiky městského prostředí“. Tímto článkem redakce našeho časopisu otevřela Pandořinu skřínku složitého a opomíjeného tématu půda, rostlina, město. Jelikož je to téma zajímavé a diskutované, připravil autor článku cyklus sedmi dalších pokračování, ve kterých se zabývá a objasňuje vliv městského stanoviště na strom, vliv stromu na toto stanoviště, základní půdní vlastnosti v městském prostředí a na závěr třemi velmi konkrétními příspěvky zaměřenými na alkalizaci městského prostředí, živiny městských půd a problematiku jejich kontaminace.
V prvním díle seriálu z městského prostředí se zaměříme na již zmiňované téma: vliv stanoviště na strom ve městě.

Zeleň v urbánním prostoru

Co můžeme konstatovat o tom, jaký vliv má stanoviště na strom ve městě – a jaká je půda ve městě jako taková? Recentní (současný) vývoj půd je výsledkem mnoha, často i protichůdných, procesů. Pro rostliny je vzniklá půda důležitá především:

• vytvořením obrovské kapacity pro příjem a uchování látek,
• tlumením vnějších fyzikálních a chemických vlivů.

Ve srovnání s atmosférou či hydrosférou v půdě vzniká výrazně stabilnější prostředí bez sezónních a denních teplotních extrémů, s nízkými vstupy záření a s pomalými, difusními procesy pohybů látek. Takto vnímaná komplexita pedogeneze (vývoje půd) ústí do poznání, že půda je velmi pozvolna měnícím se produktem nikdy nekončícího vývoje, nikdy nekončícího komplexního působení půdotvorných faktorů daného stanoviště. Očekáváme-li proto konkrétní diagnostikovatelnou odezvu na aktuálně probíhající změnu prostředí přímo v morfologii vlastního půdního profilu, je za normálních okolností nutno počítat s časovým odstupem minimálně deseti let. Rychleji reagují terestrické organogenní horizonty (nadložní humus), v jejichž stratigrafii se změna projeví nejpozději do pěti let. Nejrychlejší odezvu nalezneme v chemismu půdního roztoku – analýzy lyzimetrických vod jasně hovoří o tom, že zpoždění odezvy je měřitelné v dnech či týdnech, přičemž někdy je reakce na změnu zcela okamžitá.

Urbánní půdy jsou charakteristické přítomností většinou dominantního – allochtonního (cizorodého) minerálního materiálu, na některých městských stanovištích překrytého kompostovanými organickými látkami. Tyto půdy vznikají zásadním ovlivněním činností člověka, přičemž naše snaha získat údaje o vlivu antropogenního stanoviště na strom musí nutně počítat s:

• klimatickými údaji (různou průměrnou roční teplotou a různým ročním úhrnem srážek v různých částech města),
• půdotvornými substráty,
• hloubkami půdy,
• podíly cizorodého, antropogenního materiálu,
• obsahy humusových látek, vlhkostními poměry,
• morfologickými parametry (typ reliéfu, sklon reliéfu a expozice reliéfu),
• dřevinnými skladbami současných výsadeb,
• stupni antropogenního ovlivnění stanoviště zemními pracemi a motorismem.*

Text prof. Ing. Klement Rejšek, CSc.,Mendelova univerzita v Brně, LDF, Ústav geologie a pedologie

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 10/2013.