Pěnišníky patří u nás i v zahraničí k oblíbeným a často pěstovaným okrasným dřevinám. Pro úspěšné pěstování je limitující odolnost jednotlivých odrůd (genotypů), v našich podmínkách zejména vůči mrazu. Pouze odolné genotypy rostlin totiž mohou přispívat ke stabilitě ekosystémů sídelní vegetace vůči dnes tak aktuálním měnícím se podmínkám vyvolaným klimatickými změnami.
Výchozí srovnávací materiál u nás představuje genofondová sbírka sortimentu pěnišníků soustředěná ve Výzkumném ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v. v. i. (VÚKOZ) v Průhonicích, která je budována a udržována za pomoci Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agro-biodiversity. Odolnosti vůči mrazu, především u velkolistých stálezelených pěnišníků (rododendronů), se v podmínkách Průhonic systematicky věnovali ve svých pracích zejména Alžběta Dostálková (1973) a Karel Hieke (1979, 1983). Mimo to byla zdejší mrazová poškození pěnišníků popisována také v dalších publikacích – Kavka 1939, 1940; Kraus, Helebrant 1965; Scholz 1977; Dostálková 1977, 1981; Němec a kol. 1980; Hieke 2005; Baroš, Velebil, Severa 2012 apod. Pozorování mrazových škod Následující práce hodnotí výsledky z pozorování mrazových škod na rododendronech (podrod Hymenanthes) v genofondové sbírce VÚKOZ. Rozsah poškození byl sledován ve dvou zimních sezónách 2009/10 a 2011/12. Hodnocení proběhlo vždy v období nakvétání, během měsíce května 2010 a 2012. Pro hodnocení odolnosti k mrazu byl vedle domácích novinek vybrán soubor několika odrůd, které se k nám v poslední době dostávají zejména z regionů na západ od našich hranic. Jedná se tedy převážně o novější odrůdy, se kterými v ČR doposud nejsou dostatečné a srovnatelné zkušenosti. Celkem bylo hodnoceno 111 odrůd: v sezóně 2011/2012 byl původní soubor 101 odrůd ještě rozšířen o skupinu dalších deseti hybridů odvozených od druhu Rhododendron insigne (tato skupina u nás dosud nebyla podrobněji sledována, její poškození se během této zimní sezóny ukázala jako markantní). Celá hodnocená kolekce tedy obsahuje odrůdy českého původu (VÚKOZ), dále z Německa (Bruns, Hachmann, Hobbie, Nosbüsch, Robenek, Wüstemeyer), Francie (Moser), Spojených států amerických (Consolini a Savella, Dexter, Dobbs, Girard, Mossman, Pearce, Watson, Weber, Whitney), Švýcarska (Seleger) a Velké Británie (Waterer).*
Text a foto Mgr. Michal Severa, VÚKOZ v. v. i.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 10/2013.
