Problematiku současné skleníkové produkce zahradnických komodit v České republice dokáže popsat asi každý zkušený zahradník. Nicméně stručně řečeno pro ty, co nejsou znalí problematiky v tomto oboru: současné skleníkové konstrukce vyžadují vysoké počáteční investice a současně jsou zde vysoké provozní náklady (zejména na vytápění v období kolísání teplot či jinak nepříznivém období).
Samozřejmě můžeme diskutovat o alternativních zdrojích snižujících provozní náklady, ale počáteční investice je neoddiskutovatelná a u alternativních zdrojů o to vyšší. Tato skutečnost pak způsobuje, že vlastní produkce např. rychlené zeleniny, květin i ovoce je velmi drahá a nekonkurenceschopná, tedy alespoň v podmínkách lokálně subvencovaného evropského trhu. Myslím, že lze tyto faktory bez nadsázky pokládat za tři hlavní důvody, proč má pěstování zahradnických komodit v krytech typu skleník a fóliovník na území ČR mírný nárůst.
Nicméně nic není ztraceno, i v ostatních zemích našeho globálního společenství mají podobné problémy jak s klimatickými podmínkami, tak se situací na trhu nebo s nereálností počátečních investic, případně provozních nákladů apod. Z tohoto důvodu bych rád přestavil čtenářům i odborné veřejnosti alternativní možnost již poměrně dlouhým časem prověřenou. Alternativou pro české zahradníky by mohly být tzv. čínské pasivní skleníky často nazývané jako čínské solární skleníky.
Kryté pěstební plochy v Číně
Historické zmínky o použití krytů "skleníků" spadají v čínské historii již do období vlády dynastie Han (v letech 206–23 př. n. l.). Soudobý vývoj a konstrukce moderních čínských skleníků spadají přibližně do období čínské uhelné krize v roce 1980. Nicméně již v roce 2000 tyto skleníky pokrývaly plochu zhruba 260 000 ha a to zejména v oblasti severní Číny, kde také byly původně vyvinuty (provincie Liaoning). V současné době dosahuje krytá pěstitelská plocha v čínském zahradnictví asi 3,5 mil. ha, přičemž nejčastěji jsou používány klasické fóliové tunely - 78,5 %, následují solární skleníky - 21 % a klasické skleníky evropského typu, např. Danlo–block a Aluwide pouze 0,5 %. Pro srovnání plochy výsadeb jabloní v Číně jako světově největšího producenta jablek dosahují "pouze" 2,05 mil. ha (Faostat). Solární jednoloďové systémy jsou v Číně používány zejména v regionu ohraničeném 32° s. š. a 43° s. š. (45° s. š.), zejména pak v provincích jako Shandong, Liaoning, Hebei, Gansu, a v regionu města Peking. Dále je důležité, že v současné době je tato technologie ověřována a zaváděná ve vyspělých zemích, jako je USA, Rusko, Japonsko a Korea. Lze očekávat, že v budoucnu se tyto skleníky rozšíří i do dalších oblastí planety. Myslím si, vzhledem k situaci v českém zemědělství, že je právě vhodná doba pro seriózní zájem o tyto stavby a jejich ověření v podmínkách ČR.
Text a foto Ing. Tomáš Nečas, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, ZF v Lednici
Studijní cesta, na jejímž základě vznikl tento článek, byla uskutečněna za podpory projektu NAZV/KUS – QJ1210036 Rozšíření sortimentu podnoží jádrovin a odrůd hrušní o nové, perspektivní podnože a netradiční asijské odrůdy hrušní odvozené od Pyrus pyrifolia NAKAI. a Pyrus ussuriensis MAXIM.*
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 10/2013.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Prosím o zdělení,zda výše uvedené čínské skleníky někdo výrábi u nás .nebo je možné výrobit sám,existuje nějaká výrobní dokumentace?
S ůctou Jan Juřica