Koncem ledna letošního roku se v hojném počtu sešli zelináři z celé ČR k posouzení uplynulé pěstitelské sezóny, ale i k prodiskutování aktuálních palčivých témat v rámci pořádání odborného semináře Zelinářské dny v hotelu Skalský dvůr u Bystřice nad Pernštejnem.
Pro návštěvníky bylo po oba dva dny Zelinářských dnů připravené poutavé pásmo tematických přednášek, zakončené valnou hromadou ZUČM.
V úvodní části semináře se slova ujal předseda Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Ing. Jaroslav Zeman, který ve své prezentaci zhodnotil pěstitelskou sezónu 2013 a poukázal na nepříznivé rozmary počasí v posledních letech, které způsobují pěstitelům zeleniny nejen v u nás, ale i v ostatních evropských zemí značné problémy.
Vrtkavost počasí
Z hlediska vývoje počasí byl rok 2013 velmi různorodý s výraznými rozdíly v rámci jednotlivých pěstitelských oblastí. V jarním období se z důvodu nízkých teplot a vydatných dešťových srážek zpozdila výsadba zeleniny většinou až na začátek dubna, což mnoha pěstitelům zkomplikovalo situaci, a objednanou sadbu byli nuceni skladovat v provizorních podmínkách. Tyto okolnosti zapříčinily opoždění sklizně zvláště u nejranějších druhů zeleniny. Další komplikací se staly červnové povodně (voda zničila úrodu zeleniny na 982 ha a škody dosáhly zhruba 190 mil. Kč) vystřídané razantním zvýšením teplot spolu s dlouhotrvajícím suchem (nedostatečná ujímavost vysazovaných rostlin a stagnace v růstu). Sklizeň polních plodových zelenin ukončily začátkem října první přízemní mrazíky, ovšem ostatní druhy bylo možné na některých místech republiky sklízet ještě v průběhu ledna letošního roku.
Pěstování zeleniny v ČR
Pěstitelská plocha zeleniny se již několik let drží na úrovni zhruba 9 000 ha, v loňském roce představovala 9 274 hektarů. Česká republika ovšem není v pěstování zeleniny zdaleka soběstačná. Podle slov předsedy ZUČM, Jaroslava Zemana by bylo reálné plochy zeleniny rozšířit o dalších zhruba 6770 hektarů, čímž by bylo možné částečně nahradit zeleninu z dovozu v době, kdy ji jsou naši pěstitelé schopni bez problémů vypěstovat. V produkčním období se k nám totiž dováží cibule, mrkev, česnek a další druhy zeleniny, v jejichž větší produkci bychom si mohli vylepšit nechvalnou bilanci: 30 % tuzemské zeleniny vůči 70 % zeleniny z dovozu. Konkurovat levným dovozům zeleniny ze zahraničí je bohužel těžké. V současné době se do ČR doveze přibližně 550 000 tun čerstvé zeleniny ročně, naše produkce čítá pouze okolo 250 000 tun. Nezanedbatelné je také pěstování zeleniny domácnostmi za účelem samozásobení. Domácnosti takto vyprodukují zhruba 13,5 % z celkového objemu vypěstované zeleniny. Tato minoritní produkce klesla během posledních let na minimum, další pokles se již ale nepředpokládá. Naopak v důsledku několika mediálních kauz týkajících se nekvalitních dovozových potravin, se znovu některé domácnosti navracejí k pěstování vlastní zeleniny. Podle výsledků ZUČM se odhaduje, že takto v současné době hospodaří asi 236 tisíc domácností s průměrnou pěstební plochou pohybující se okolo 50 m2, což představuje celkovou plochu cca 1180 ha. Tento trend má stoupající tendenci, ovšem velmi pozvolnou.*
Celý článek naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 3/2014
