Kdouloň obecná Cydonia oblonga Mill. se řadí mezi méně známé ovocné dřeviny, které v současnosti bývají stále častěji vysazovány především drobnými pěstiteli, avšak i zahradnickými podniky. Kdouloň pochází z oblastí Malé Asie, a proto je u nás doporučováno její pěstování v nejteplejších lokalitách. Růst kdouloní je jedním z ukazatelů možnosti jejich pěstování i na chladnějších stanovištích. U výsadby vybrané kolekce kdouloní v obci Paseka, na úpatí Nízkého Jeseníku, byly v letech 2006–2012 sledovány změny kubatury korun jednotlivých odrůd. Na základě statistického vyhodnocení zjištěných údajů lze pro okrajové ovocnářské oblasti doporučit skladbu růstově vhodnějších odrůd.
Při současném trendu v zemědělské výrobě, kdy se do popředí pěstitelského zájmu opětovně dostávají některé druhy, které byly v minulosti značně opomíjeny, se jako perspektivní dřevina jeví i kdouloň obecná Cydonia oblonga Mill. Na trhu se v posledních letech objevilo několik potravinářských výrobků z kdoulí, např. ovocné čaje, pečené čaje, limonády, džemy či pálenky, mimo to však také produkty kosmetického charakteru. Syrové plody však většinou podle Řezníčka (2011) nejsou využívány k přímému konzumu.
V současné době jsou na území České republiky kdouloně stále poměrně opomíjenou dřevinou. Zhodnocení růstových změn kubatury korun kolekce vybraných odrůd a fenotypů druhu Cydonia oblonga Mill. v podmínkách lokality obce Paseka by mělo přispět k posouzení možnosti jejich využití pro výsadby v okrajových oblastech pro ovocnářskou výrobu. Doposud byly výsadby kdouloně v České republice ve větším počtu jedinců situovány do nejteplejších, vinorodých oblastí. Tento ovocný druh by se však v budoucnu mohl stát komerčně využívanou komoditou i v oblasti úpatí Nízkého Jeseníku a své uplatnění by vzhledem k svému výraznému habitu mohl jistě nalézt i při realizacích výsadeb veřejné zeleně.*
Text a foto Ing. Pavlína Škardová, katedra biologie, Univerzita Palackého v Olomouci
Celý článek naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 9/2013
