Svída bílá ’Sibirica’
Původ
V severním mírném pásmu roste na 40 druhů svíd. Většinou se jedná o opadavé keře, výjimečně stromy. Řada druhů se u nás velmi dobře uplatní. V zahradách i větších sadovnických úpravách vynikají proměnlivým estetickým účinkem v průběhu roku.
Charakteristika rostliny
Svída bílá má domovinu na Sibiři až po Mandžusko a severní Koreu. Hojně se pěstuje v širokém zastoupení odrůd, ze kterých jsme vybrali svídu bílou ’Sibirica’. Hustě stavěný, poměrně rychle rostoucí keř má široký polokulovitý tvar. Větve jsou vzpřímené. Dosahuje výšky v rozmezí 2 - 3 m. Odrůda má kůru jasně červenou a červené pruty. Listy jsou svěže zelené, na rubu namodralé. Tvar mají široce okrouhle vejcovitý. Listy jsou vstřícné, celokrajné, s typickou obloukovitou žilnatinou. Na podzim se výrazně vybarvují. Malé oboupohlavní čtyřčetné kvítky jsou žlutobílé, uspořádané v husté a široké hlávky (kolem 6 cm). Objevují se v květnu. V srpnu až září dorůstají shluky modravě bílých plodenství. Elipsoidní plody jsou peckovité. Kořenový systém je bohatý a vytváří boční výběžky.
Nároky na pěstování
V zásadě je svída bílá nenáročná dřevina. Nejlépe prospívá na výsluní, dobře snáší i polostín. Také na kvalitu půdy klade malé požadavky, nesázíme ji pouze na extrémní stanoviště. Upřednostňuje půdy vápenité. Přizpůsobí se také různé půdní vlhkosti. Je otužilá, dobře roste i ve znečištěném ovzduší. Netrpí ani okusem zvěře.
Rostliny v kontejnerech vysazujeme kdykoliv, prostokořenné v bezlistém stavu na podzim nebo v předjaří. Nové výsadby přiměřeně zaléváme. Každoročním prořezáváním zajistíme dostatek mladých krásně vybarvených výhonů. Starší exempláře dobře snášejí přesazování. Lze je také snadno zmladit. Netrpí významnějšími škůdci ani chorobami.
Použití
Svída nejlépe vynikne v malých skupinkách (2 - 3 exempláře) samostatně v trávníku i jako předsadba před keřovými skupinami či stromy. Velmi dobře se zapojuje i ve větších skupinách dřevin, ve volně rostoucích živých plotech nebo pásech, lemech cest. Vytváří přistíněné průchody. Svída „’Sibirica’ se hodí také pro kulisové a maskovací výsadby. Keře se používají ve větších krajinářských celcích a do přírodních partií (např. s kalinou, lískou apod.). Svída bílá je otužilá, pěstuje se ve všech polohách až do horských oblastí.
Větve jsou velmi působivé ihned po opadu listí. Od pozdního podzimu do předjaří vynikají výrazné červeně vybarvené pruty s pupeny, které mají neopakovatelný význam při vzhledu zimních zahrad. Na jaře se připojují bohaté květy a na podzim dekorační plody. Svída bílá ’Sibirica’ je půvabná v průběhu celého roku. Působí lehkým a volným dojmem, není strnulá. Přináší příjemný neklid, protože i v době vegetace kromě olistění současně vynikají i barevné výhony a větve.
Odrůda ’Sibirica Variegata’ má šedozelené bíle lemované listy, často nepravidelné a jakoby pomačkané.
