Pěstujeme rybíz, angrešt a jostu

Mezi nejčastěji pěstované drobné ovoce na zahrádkách patří rybíz a angrešt, které nacházely a dodnes nacházejí široké uplatnění v naší kuchyni. Jistě mnozí si vzpomenou, že ne tak dávno se dávala rovnítko mezi angrešt = srstka.V posledních letech k nim přibyla jejich „příbuzná“ – josta, kříženec angreštu a rybízu, které mnozí konzumenti dávají přednost před černým rybízem. Vyznačuje se lahodnější chutí a neobsahuje charakteristický „myší pach“.

Jenomže k tomu, abychom získali kvalitní a vysokou úrodu, potřebujeme znát přece jen něco o pěstování, vhodných odrůdách, správném stanovišti, ale i řezu a ošetřování proti chorobám a škůdců.
První zmínky o angreštu v Čechách pocházejí roku 1772, ale většího rozšíření se dočkal až v 19. století. Z Čech také pochází roubování na meruzalku zlatou, kde následně se tento způsob rozšířil do Německa.
Prvé vyobrazení rybízu (Mohučský herbář) pochází z roku 1184. U nás byl znám již v 16. století, ale větší propagace se dočkal až v 19. století.
Jostu vyšlechtil německý šlechtitel Dr. R. Bauer. Její předností je to, že netrpí chorobami ani škůdci, čímž odpadá chemická i biologická ochrana, především je to odolnost na padlí angreštové.
Tato praktická publikace dává odpovědi na mnohé pěstitelské otázky. Značná část publikace je věnována chorobám a škůdcům, kde vedle popisu charakteristického jejich poškoení je i ochrana včetně chemického neb biologického činitele.
Další předností je popis povolených odrůd (původ, vlastnosti plodu, hospodářské vlastnosti – plodnost, odolnost, doba zrání a celkové hodnocení).
Publikace zapadá do tématické řady Česká zahrada.
Ludmila Dušková, Jan Kopřiva: Pěstujeme rybíz, angrešt a jostu. Vydalo Grada Publishing, spol. s r. o., Praha 2002 jako svou 1459. publikaci, 30. svazek z řady Česká zahrada. Počet stran 112, šest stran barevné přílohy.