Klimatické podmínky jihovýchodní i jihozápadní oblasti Velké Británie jsou přímo ideální pro pěstování květáku, včetně přezimovaného.
Během let se zkoncentroval jeho produkce především do hrabství Lincoln a Notthimgham, jejichž podíl na celkové výměře květáku činí 57 až 61 %. Na oblast jihozápadního a jižního Walesu připadá dalších 19 a až 21 %,na jih země kolem 12 %. U brokolice je územní rozmístění poněkud odlišné, neboť na hrabství Lincoln a Notthimgham připadá 69 – 72 % celkové výměry a na oblasti východní Anglie 11 – 14 %. Naproti tomu je podíl pěstování brokolice na jihu a jihozápadě země velmi malý. Její pěstování se posunulo do severozápadního a severního Walesu (4-6 %).
Pěstitelské plochy květáku činily v letech 1993 až 2000 15 558 ha, na celkové výměře polní zeleniny se podílely z 9,96 %. Vzhledem k výrazné změně potravních návyků, projevující se nárůstem spotřeby plodových a listových zelenin a opouštějícím druhům zeleniny, jež vyžadují hlubokou tepelnou úpravu, setrvale klesá spotřebitelská obliba květáku. Rychlejší tempo poklesu spotřebitelské obliby postihlo pouze hlávkové zelí. Průměrné tempo poklesu pěstitelských ploch dosáhlo v letech 1993 – 2000 – 5,46 %, hlávkového zelí dokonce – 8,69 %. Průměrný výnos květáku byl 15,28 t/ha tržního zboží s tendencí poklesu (t = -3,00), což je připisováno požadavkům obchodu na menší růžice. Celková tržní produkce květáku byla v průměru 238 075 t (t = - 8,28 %). Setrvale klesala vlivem kombinovaného působení snižování ploch a výnosu.
Letní a podzimní květák se prodává v obdobích červen – únor (v lednu a únoru jen 1,1 %). Nabídka je rovnoměrně rozložena od července do listopadu. Odbyt zimního květáku kulminuje v dubnu – květnu.
Zatímco produkce květáku dramaticky klesá, téměř zcela opačný trend vykazuje brokolice. Její plochy dosáhly v průměru let 1993 – 2000 6465 ha (t = + 6,42 %) při celkové sklizni 57 225 t (t = + 9,44 %). Průměrný výnos byl 8,85 % a rostl průměrně tempem + 2,89 %. Jestliže v roce 1993 dosahovala výměra brokolice 27,53 % plochy květákům, vzrostl její podíl v roce 2000 na 63,02 %. Poměr produkce brokolice ke květáku byl 1 : 2,39, poměr průměrného výnosu 1 : 1,50, poměr odbytové ceny 1 : 0,35 při ceně 636,63 GBP/t brokolice a 221,59 GBP/t květáku.
Na zvýšené oblibě brokolice se nemálo podílí zdravotnická osvěta, zdůrazňující pozitivní účinek glukosinolátů brokolice na prvenci nádorových onemocnění, poruch krevního oběhu i další, zatím méně prostudované a prokázané účinky. Svoji roli sehrává sílící ekologické povědomí spotřebitelů, projevující se orientací na „přírodnější produkty“, což se projevuje zřetelným odklonem od sanitárně bílých potravin. Vedle vajec s bílou skořápkou se tento ryze emotivní přístup dotýká i bílého květáku.
Soběstačnost Velké Británie v květáku setrvale klesá, od roku 1993 se zvýšil podíl dovozu na celkové nabídce trhu k roku 2000 ze 4,94 % na 38,76 %. Vývoz květáku v roce 1993 dokonce převyšoval dovoz (29,9 tis. t), v roce 2000 spadl vývoz na 7,3 tis. t.
Hlavním dodavatelem květáku je Francie. Nízká soběstačnost ostře kontrastuje s jinými hlavními druhy zeleniny, neboť např. mrkev z domácí produkce se podílí na nabídce trhu z 98 %, hlávkové zelí z 95 % atd.
V hlavních pěstitelských oblastech je pěstování květáku i brokolice soustředěno do velkých zelinářských podniků, vesměs sdružených do organizací výrobců, jež navazují na mnohaleté tradice fungujících pěstitelských družstev (např. OLGA, ELGRIO aj.). Sadbu připravují specializované velkopěstírny, které se již počátkem devadesátých let sdružily a zavedly přísnou certifikaci, vycházející z dodržování dobrovolně přijatého kodexu. Kontrolu provádí za úplatu fytosanitární orgány britského ministerstva zemědělství (MAFF). Výsadba, sklizeň a tržní úprava jsou vysoce mechanizovány. Vhodnost jednotlivých odrůd pro různé termíny pěstování a hlavní pěstitelské oblasti prověřuje odrůdová zkušebna Národního ústavu zemědělské botaniky (NIAB) v Cambridge za finančního přispívání pěstitelských organizací. Nejvhodnější odrůdy pro hlavní pěstitelské oblasti doporučuje komise, složená z představitelů NIAB a zástupců pěstitelů. Kromě toho si jednotlivé semenářsko-šlechtitelské firmy organizují vlastní demonstrační pokusy, s jejichž výsledky seznamují pěstitele na Polních dnech. Nabídka odrůd květáku je velmi široká. Podílí se na ní většina semenářsko–šlechtitelských firem Evropy a USA. Většina zde pěstovaných odrůd je v současnosti dostupná i v ČR. Nejvíce jsou v pěstování zastoupeny odrůdy firem Bejo, Novartis Seeds (SG), Clause, Seminis (RS), Tezier aj. U brokolice vzdor stálému rozšiřování nabídky zůstává hlavní odrůdou ’Marathon’ (Sakata) a jeho nové deriváty.
Převážná část květáku i brokolice se prodává v síti super- a hypermarketů. Ty vyžadují nekompromisně maximální plynulost dodávek, perfektní tržní úpravu a třídění, kvalitní, vesměs balené zboží, u něhož je stanovena uchovatelnost od doby zabalení 72 h. Pěstitelé jsou proto nuceni se mnohem důsledněji orientovat na kontinuální produkci a úspěšněji předvídat sklizeň včetně rizik možných výpadků nebo naopak přetlaku. Proto největší pěstitelská sdružení předovídají termíny sklizně jednotlivých porostů pomocí počítačových modelů na období 4 – 7 týdnů dopředu. Samozřejmě, že ani v těchto pro květák takřka ideálních podmínkách není tato metoda absolutně spolehlivá v případě velkých výkyvů teplot.
Při sklizni byly gondolové dopravníky, opatřené pohyblivými kleštinami k přidržení růžic květáku a stabilně bočně uchycené na traktoru, nahrazeny manévrovatelnějšími autonomními, na přívěsu bočně uchycenými dopravníky. Většina sklizeného květáku a brokolice se třídí a ukládá do transportních obalů přímo na sklizňovém přívěsu. Pro odbyt v super- a hypermarketech se znova přetřiďuje a balí na stacionárních linkách v balírnách vybavenými chlazenými sklady. Některá sdružení pěstitelů zpracovávají květák i mrazírensky. Trh v narůstajícím množství vyžaduje menší až velmi malé růžice o hmotnosti 250 – 300 g i méně. K tomu účelu se používají buďto nadměrně husté výsadby květáku nebo zvláštní miniodrůdy. Toto zboží se balí jednotlivě do smrštitelné folie nebo i po třech kusech na podložní misky přetažené smrštitelnou fólií. Volí se i různé barevné kombinace s květákem typu Romanesco a Minaret. Nicméně většina zboží se stále třídí tradičně podle stejných požadavků, jaké obsahuje ČSN 46 3110, u brokolice 46 3111.
Zvláště pečlivou úpravu vyžaduje brokolice. Používá se rychlé zchlazení po sklizni, transport v chladírenských vozech. Používání drceného ledu je zde méně obvyklé nežli např. ve SRN či USA.
Většina zboží se realizuje na základě smluv, které se uzavírají již před koncem roku. Na základě odbytových smluv se sestavují pěstitelské plány v rámci organizace pěstitelů až na jednotlivé pěstitele. Není snadné dohodnout výběr odrůd, termíny pěstování, jeho rozsah a další okolnosti přímo s jednotlivými členy. Proto organizace výrobců, pracující vlastně systémem výrobně – odbytových družstev, velmi opatrně do svých řad přijímají další členy.
