Celoroční nabídka květáku, a to zvláště s přispěním dovozu, v období před očekávanými prvními sklizněmi od našich pěstitelů, snižuje do určité míry spotřebitelský zájem o náš raný květák. S ohledem na vysokou pracovní a finanční náročnost, rizikovost pěstování a nižší prodejní ceny můžeme pozorovat menší zájem našich producentů o pěstování nejranějšího květáku. Na druhé straně nutriční hodnota a vzhled čerstvého květáku by měly vést ke zvýšení konkurenceschopnosti a tím i k prodejnosti našich výpěstků.
Rizika spojená s pěstováním raného květáku jsou v našich povětrnostně variabilních podmínkách ovlivněna volbou odrůdy, způsobem předpěstování sadby, termínem výsadby výživou, závlahou a opatřeními, která použijeme pro snížení nebezpečného působení nízkých teplot. V širokém sortimentu raných odrůd, který je dnes nabízen pěstitelům, můžeme pozorovat různé odlišnosti. Platí zde však obecná zásada, že čím je odrůda ranější a má deklarovanou krátkou vegetační dobu, tím je náchylnější k nízkým teplotám. Teploty kolem 8 oC způsobují již při předpěstování sadby během 10 – 14 dnů předčasné zakládání růžic a pokud vlivem počasí a podmínek prostředí nedojde k intenzivnímu růstu listů, jako zdroje asimilátů pro tvorbu konzumní růžice, vznikají růžice drobné a prakticky neprodejné.
V našich pokusech jsme ve stejných podmínkách v okolí Pardubic a při stejné agrotechnice srovnávali výnosové ukazatele u hybridních odrůd květáku ’Opaal’, ’Montano’, ’Malimba’ a ’Mayflower’, při různých způsobech předpěstování sadby a po následné výsadbě na trvalé stanoviště rozdělené do varianty kryté a nekryté netkanou textilií.
Semeno uvedených odrůd bylo vyseto 1. 2. a rostliny přepichovány 26. 2. do balíčků o rozměrech 50 x 50 mm. V dalších variantách byla semena vyseta 20. 2. přímo do multiplat se 160 a 260 buňkami. Předpěstovaná sadba byla u všech variant vysazena 5. 4. na trvalé stanoviště, přičemž polovina rostlin byla zakryta netkanou textilií a druhá ponechána bez zakrytí. Rostliny nezakryté byly ošetřovány proti škůdcům chemickými prostředky. Rostliny obou variant byly stejně zavlažované a přihnojované.
Výsledky týkající se ranosti sklizně a počtu sklizených rostlin v prvním termínu sklizně jsou uvedeny v tabulce. Prokazatelně z nich vyplývá, že nejranější odrůdou byl ’Opaal’ z balíčkované sadby kryté netkanou textilií. V prvním termínu bylo sklizeno 20,2 % rostlin. Ve stejném termínu byly sklizeny konzumní růžice varianty vysazené z buněk velikosti 160, avšak v množství pouze 9,2 %.
První rostliny z balíčkované sadby nekryté textilií byly sklizeny o 5 dnů později v množství 26 %. Ze sadby pěstované v nejmenších buňkách nebyly sklizeny tržní růžice žádné.
Obdobná situace byla u odrůdy ’Montano’ a ’Malimba’. První růžice však byly sklizeny až 15. 6. u variant krytých textilií a rozdíly byly zjištěny pouze v množství sklizených rostlin. Zatímco u balíčkované sadby bylo sklizeno u odrůdy ’Montano’ téměř 37 % rostlin, u rostlin z buněk 260 jen 21,3 %. U odrůdy ’Malimba’ bylo sklizeno v zakryté variantě největší množství rostlin ze sadby o velikosti buněk 160, a to o 8,5 % více než u varianty z balíčkované sadby.
Nejpozdější sklizně proběhly u odrůdy ’Mayflower’, a to až 20. 6. u kryté varianty a 24. – 27. 6. u nekryté. Rozdíly v množství sklizených rostlin podle způsobu předpěstování sadby u zakryté varianty byly v rozpětí 6 %. U nekryté balíčkované sadby došlo k většímu poškození rostlin okusem , což ovlivnilo počet sklizených rostlin.
V tabulce je uvedeno kvalitativní zastoupení jednotlivých tříd v celkové sklizni. Z ní vyplývá, že nejhorší třídění bylo zjištěno u odrůdy ’Opaal’, kde ve výběrové jakosti bylo sklizeno nejvíce rostlin z balíčkované sadby kryté textilií a to 14,9 % . Naproti tomu nesklizeno bylo 26,3 - 100 %. U odrůdy ’Montano’ bylo ve výběrové jakosti sklizeno 12,8 – 91,1 % a podíl nesklizených rostlin činil 1,1 – 10,6 %.
U odrůdy ’Malimba’ bylo sklizeno ve výběrové jakosti v kryté variantě 50 – 82,8 % rostlin a v nekryté variantě 0 – 65,3 %. Odrůdu ’Mayflower’ je možno hodnotit z hlediska zastoupení výběrové jakosti jako odrůdu nejlepší s nejmenší závislostí na druhu sadby a na krytí textilií. Ve výběrové jakosti bylo sklizeno 52,1 – 90,8 % rostlin a procento nesklizených bylo 2,0 – 4,0.
Z výsledků pokusů vyplývá, že nejranější a nejkvalitnější sklizeň byla dosažena u balíčkované sadby chráněné na trvalém stanovišti netkanou textilií. Nejnižší sklizně byly u sadby z buněk o velikosti 260 , kde rostliny po výsadbě na trvalé stanoviště nabyly zakryty textilií.