Nedílnou součástí měst i vesnic jsou místa posledního odpočinku zesnulých – hřbitovy. Jsou většinou na okraji nebo ve vnitřní části měst a na pohled tvoří součást veřejné zeleně, ale také zapadají do zeleně zahrad, zahrádek občanů. Jsou různě velké, rozmanitě řešené s použitím stromů, jehličnanů a keřů.
Jsou místem klidu a uspořádání se má tomuto poslání přizpůsobit. Pozůstalým návštěvníkům nemají připomínat úmrtí, ale vyvolat klidné vzpomínky a pokojné rozjímání o poslání a výsledcích činnosti mrtvého.
Projíždíme-li městy, vesnicemi, doma i v cizině, vidíme, jaká péče se hřbitovům věnuje. Někde jsou upravené, čisté, vhodně osázené, jinde neoplocené a neudržované. Vliv na vzhled mají nejen veřejné a církevní organizace, samotní pozůstalí, ale značným podílem i zahradníci – květináři nabídkou vhodného sortimentu květin k výsadbě ale také propagaci a ukázkou zajímavé výsadby, úpravy a ošetřování.
V první republice a krátkém poválečném období existovala v blízkosti pietních míst – hřbitovů zahradnictví, řízená městským úřadem jako vlastníkem, která se starala nejen o celkovou úpravu hřbitova, tzn. údržbu cest, úklid odpadků, řez i průklest stromů, ale také nabízela výsadbový materiál letniček, trvalek, keřů, vysazovala a udržovala několik stovek hrobů celoročně na základě objednávek pozůstalých. Vedle nich byl v blízkém okolí různý počet soukromých zahradnictví, podle velikosti města a hřbitova, kteří se rovněž věnovali prodeji sazenic a celoročnímu ošetřování hrobů.
Ošetření spočívalo především ve výsadbě letniček, na podzim macešky a na jaře, jakmile pominulo nebezpečí pozdních jarních mrazíků, zálivce, kypření, úklidu během roku. Mnohdy k tomu přistupovala i výzdoba ke Dni zesnulých – Dušičkám, na Vánoce případně Velikonoce a den úmrtí vhodnou kyticí, věncem, vysazenou miskou, květinovým košem nebo hrnkovou květinou zapuštěnou do půdy.
Tento úsek květinářské činnosti je dnes velmi opomíjen a vhodnou nabídku i provedení by i přijala celá řada pozůstalých, zvláště těch, kteří žijí ve větší vzdálenosti, na hřbitov dojíždí pouze několikrát ročně a jistě by chtěli mít pietní místo pěkné celý rok a hmotné poměry by jim to dovolily. Vznikly by tak mnohé květinářské závody a další pracovní příležitost pro vyučené schopné mladé zahradníky.
Propagace v naší republice se ujala před několika lety Výstavnická organizace Flora Olomouc pořádáním soutěže Úpravy pietních míst a hrobů. Bohužel, účast soutěžících byla malá (7 – 9 soutěžících). Soutěž probíhala při podzimní etapě a k výsadbě došlo až před výstavou a soutěží. Vhodnější by byla výsadba na jaře, aby úpravu viděli návštěvníci celý rok.
Příkladem může být expozice úpravy pietních míst na každoroční zahradnické výstavě v Tullnu v Rakousku. Představuje 24 – 30 hrobů a dvojhrobů. Je doplněna nabídkou kytic a věnců na stánku přímo v expozici. Ukazuje výsadbu jednoletých kvetoucích rostlin, trvalek i některých nízkých dřevin nebo travin v jedné části hrobů řešených standardním klasickým způsobem a část hrobů řešených moderně např. místo odpočinku zesnulého závodníka cyklisty, závodníka tenisty apod. I když je ukázka malá, poskytuje náměty k řešení a zajímavé úpravě. Z letniček jsou to hlavně nízký Tagetes, Begonia semperflorens, Ageratum, hlíznaté begonie, Pilea, Chrysanthemum, Ajacia. Z trvalek se objevuje Sedum, Phlox, Arenaria, Santolina, z dřevin růže Cotoneaster, z jehličnanů jalovce, nízké smrky, thuje apod.
Vhodné ukázky a velký počet soutěžících Flory Olomouc zaujmou návštěvníky a pobídnou k vhodné úpravě hrobů vlastních zesnulých, ale také k celkovému zlepšení hřbitovů i v naší republice i rozvoji květinářství.
