Závlahu je možno provozovat různými způsoby, které se liší v technickém a provozním uspořádání. V hlavním členění lze rozeznávat tyto způsoby závlahy
1. závlaha postřikem - voda se mechanizačními prostředky rozstřikuje po zavlažované ploše jako jemný déšť, který zavlažuje porost a vsakováním i půdní profil
2. závlaha povrchová - voda se rozvádí po zavlažované půdě samospádem nebo tlakem v kanálech, příkopech, potrubích nebo hadicích
3. závlaha podpovrchová - voda se rozvádí v půdě krytým potrubím a zavlažuje vegetační profil podzemním podmokem nebo regulací úrovně hladiny spodní vody
Závlaha postřikem
Závlaha postřikem je umělým napodobením přirozeného mírného deště, který zavlažuje půdu i rostliny nejdokonaleji. K aplikaci vody se používá různých mechanizačních prostředků, které pod určitým tlakem rozstřikují vodu v jemnou sprchu. Voda se k postřikovači přivádí buď otevřeným kanálem, ze kterého si mechanizační prostředky vodu samy nasávají (např. lineární mostové závlahové systémy) nebo v tlakových potrubích napájených vodou čerpadly (pásové zavlažovače, pivot systémy). Postřikovače s přenosnou nebo pojízdnou konstrukcí se při provozu přemisťují polohově tak, aby všechna místa zavlažované plochy obdržela požadované množství vody (udáváno v mm - rozuměj mm vodního sloupce na ploše základny 1m2).
Tento způsob závlahy je v současné době plně mechanizován. K vytváření jemného deště o příznivé intenzitě se používají buď pohyblivé postřikovače s tryskou nebo pevné trysky osazené na postřikovém rámu. Tento způsob závlahy umožňuje přesnou regulaci postřikových dávek a využívá k závlaze 80-90 % aplikované vody (zbytek se odpaří nebo je unášen ve formě jemných kapek větrem). Při správné intenzitě a jemnosti kapek postřiku nepoškozuje strukturu půdy, vylučuje její zamokřování a tím i zasolení a nepůsobí erozivně.
Vzhledem k technickému uspořádání je závlaha postřikem doporučována pro všechny druhy polních plodin (obilnin, okopanin, pícnin a zeleniny) a zvláštních kultur (ovocných, vinné révy, chmele). Je vhodná nejenom pro závlahu přirozeně čistou vodou, ale i pro závlahu hnojivou (kejdou, zředěnou močůvkou, odpadní vodou).
Závlaha povrchová
Tento název souhrnně označuje způsoby závlahy, při kterých se voda rozvádí po zavlažovaných polích samospádem (gravitačně) nebo tlakem čerpadla. Závlaha se provozuje podle místních terénních, půdních a výrobních podmínek podmokem, přeronem, výtopou nebo kapkovou závlahou. V poslední době se z výše zmiňovaných způsobů závlahy v našich podmínkách nejvíce uplatňuje kapková závlaha, která nejlépe odpovídá současným snahám o ochranu půdního fondu, pružnosti v řešení závlahového detailu a využití téměř 100 % aplikované vody. Z toho důvodu a též z důvodu ústupu od závlah většiny běžných polních plodin (obiloviny, pícniny) při našich územních podmínkách se budeme věnovat spíše závlaze kapkové.
Kapková závlaha je v současnosti nejprogresivnějším způsobem závlahy. K rozvodu a současně aplikaci vody se používají speciální kapkovací hadice s uvnitř vloženými kapkovači. Hadice jsou ukládány buď přímo na povrch pozemku nebo na jiné nosné prvky (např. vodící dráty chmelnice). Závlahový detail se rozčleňuje na jednotlivé sekce s páteřovým vedením. Spojování hadic se provádí jednoduchými nástrčnými spojkami. Kapková závlaha v současnosti představuje téměř ideální způsob zavlažování porostu. Půda netrpí zabahněním, není podporován růst plevelů, nedochází k erozi, přiváděná voda je takřka 100% přijímána do půdy na stanovišti rostliny.
Technické řešení tohoto způsobu závlahy umožňuje sezónní přemísťování závlahového detailu, přihnojování kapalnými hnojivy do celého systému nebo do jednotlivých sekcí a přesné dávkování závlahové vody. K jeho velkým přednostem patří nezávislost na počasí (ve chvíli, kdy se nedá pozemek zavlažovat např. pásovým zavlažovačem) a možnost přihnojovat porost i za deště ve správné agrotechnické lhůtě. Z hlediska technického řešení je vhodný pro širokořádkové polní kultury (zelenina, drobné ovoce) a speciální kultury (sady, keře, vinná réva, chmel).
Závlaha podpovrchová
Rozvod vody je v případě podpovrchové závlahy řešen gravitačně pomocí podzemně uložených perforovaných potrubí nebo drénů. Závlahou se sleduje buď regulace úrovně spodní vody nebo přímá dodávka vody do rostlinné rhizosféry. Za formu podpovrchové závlahy lze považovat i podpovrchovou závlahu trávníků pomocí podzemně uložených kapkovacích hadic. Velkou výhodou podpovrchové závlahy je vyloučení odparu a odtoku aplikované vody. Přitom podzemní rozvod nenarušuje obhospodařování povrchu pozemku. Podmínkou působnosti podpovrchové závlahy jsou však rovinné polohy a těžší a těžké půdy s dobrou absorpční schopností a vyšší vzlínavostí, která zajišťuje vláhové zásobení vegetačního profilu. Vybudování podpovrchové závlahy je podmíněno plánovaným víceletým využíváním vybudovaného typu závlahy pro určitý porost, jehož poloha se nemění. Z toho důvodu se dnes příliš nevyužívá.
Výjimkou jsou podpovrchové kapkové závlahy chmele, vinné révy a sadů. U aplikací pro komunální účely se podpovrchová závlaha kapkovací hadicí používá například na fotbalových stadionech nebo reprezentačních komunálních plochách. Dodávka vody je směrována přímo do oblasti kořenů rostliny a dochází k nejideálnějšímu využití vláhy bez rušivých vlivů jiných způsobů závlahy (louže, fyzické předměty bránící volnému pohybu, estetický vzhled, možnost plně automatického ovládání).
Účinky a prospěšnost závlahy
Velmi obecně lze říct, že závlahy při správném používání zvyšují a zkvalitňují výnosy pěstovaných rostlin. Z hlediska fyzikálních účinků zlepšuje závlaha především strukturu půdy. Provlhčením půdy se zvyšuje její soudržnost a podporuje se tvorba drobtovité struktury. To je důležité zvláště u nesoudržných půd trpících větrnou erozí. Naopak u těžších půd nelze přehlížet riziko rozbahnění a následné tvorby škraloupu. Závlaha působí příznivě i na výměnu půdního vzduchu a jeho obohacování kyslíkem. Dobře prokysličenou vodu poskytuje zejména závlaha postřikem. Příznivým účinkem působení závlahové vody je pohlcování a odvod škodlivých plynných látek - zejména oxidu uhličitého. Tohoto vyluhovacího účinku lze s úspěchem použít k odstranění škodlivých minerálních solí. Při nadbytku vláhy však může docházet i k vyluhování rostlinných živin (především u písčitých půd). Lepší využívání hnojiv je dalším příznivým faktorem, který závlaha přináší. Zvýšený obsah vody v půdě zintenzivňuje mineralizační, humifikační a mikrobiální procesy, ovlivňuje příznivě obsah a koncentraci půdního roztoku. Nejlépe ovšem v tomto ohledu působí hnojivá závlaha. Přihlíženo k biologickým účinkům, projeví se v zavlažené půdě především oživením činnosti půdních mikroorganismů a zintenzivněním rozkladných procesů ve výživě rostlin. Pozitivně též působí na fyziologické procesy rostlin (minerální výživu, vodní provoz, transpiraci, fotosyntézu aj.). Pro závlahu travních porostů platí, že se závlahou zlepšuje morfologický vzhled rostlin, nadzemní část je bujnější a kořenový systém se podstatně rozrůstá.
Uvedenými účinky závlaha výrazně zintenzivňuje rostlinnou výrobu. Podle výzkumů ze středně suchých let dochází k průměrnému zvýšení výnosů u zeleniny o 50 – 100 % (přesněji v tabulce). Přitom jsou sklizně jakostnější v tvaru, vzhledu i chuťové hodnotě.
