10.07.2002 | 10:07
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Zahrada na střeše?

V dnešní moderní době, kdy neustále roste zájem o stavební pozemky a husté městské zástavby vytlačují jakýkoli náznak zeleně, se ozeleněné střechy stávají jednou z mála možností, jak opět přiblížit rostliny lidem. S každou nově postavenou budovou se ztrácí kus většinou úrodné půdy, a bylo by rozumné a správné vytvořit za ni náhradu (třeba právě ve formě rostlinného společenstva na střeše).

Abychom si mohli pořídit střešní vegetační pokryv, je nutné splnit dva následující body:
- zajistit potřebnou únosnost střešní konstrukce
- zajistit perfektní hydroizolaci a tím znemožnit prorůstání kořenů.
Nezbytný je posudek statika. Ten zjistí, zda vůbec a jak moc můžeme střešní konstrukci přitížit, aby se nám konstrukce nezhroutila. Na střeše s únosností 100 – 300 kg/m2 (1,0 – 3,0 kN/m2) můžeme založit pouze tzv. extenzivní zahradu. Při únosnosti nad 300 kg/m2 již lze uvažovat o vytvoření více náročné, tzv. intenzivní zahrady.
Extenzivní střešní zeleň (tzv. ozeleněné střechy) se tedy zakládají na střechách s malou únosností. To znamená použití poměrně tenké vrstvy substrátu. Optimum bývá 10 – 15 cm, avšak zkušenosti některých firem, zabývajících se střešními zahradami ukazují, že při použití správných rostlin (jedná se zejména o rod Sedum) lze vrstvu snížit až na 3,5 cm. K výsadbám se pak používají různé druhy nízkých trvalek a skalniček, které se dobře rozrůstají do šířky a tak vytvoří celistvý, zapojený koberec. Ten ochrání půdní vrstvu před erozí.
Pod pojmem intenzivní střešní zeleň si můžeme představit okrasné i produkční zahrady, které vyžadují větší vrstvy vegetačního substrátu (min. 0,4 – 0,5 m) a většinou i instalaci kvalitního závlahového systému. Rostliny v této zahradě by neměly být vyšší než 2 – 3 m. S tím však souvisí zvýšené nároky na údržbu.
Jak jsem se již zmínila výše, základem je perfektní hydroizolace. Dnes se používají různé druhy fólií, které musí zabránit průniku vody pod sebe a musí být odolné vůči prorůstání kořenů rostlin. Fólie musí být rozprostřeny po celé střeše a jednotlivé pásy dokonale spojeny. V posledních letech se však už i na našem trhu začínají objevovat hydroizolační fólie na bázi EPDM, které se dodávají v modulech s rozměry přesně odpovídajícími rozměrům konkrétní střechy či vodní nádrže. Tím se maximálně zjednoduší pokládka, minimalizuje se množství spojů a možnost selhání lidského faktoru. A tak dochází k výraznému snížení instalačních nákladů. Abychom předešli poškození fólie, je dobré nad i pod ni ihned rozprostřít ochrannou geotextilii. Přesto však musíme veškeré následné práce provádět velice opatrně.
Při rozhodování o tom, jaký substrát použijeme, je důležité znát jeho původ. Neznámé substráty mohou být nevhodně ošetřené a tak obsahovat semena nebo podzemní části různých „plevelů“. Řešením je zeminu před použitím propařit nebo nechat „plevele“ vzejít do výšky zhruba 10 cm a pak použít postřik herbicidním přípravkem.
A nyní již můžeme vysazovat. Při výběru rostlin musíme vycházet z podmínek dané střechy – její poloha, orientace ke světovým stranám, míra oslunění, jsou – li instalované závlahy, apod. Jiné rostliny se samozřejmě hodí pro střechy s extenzivní zelení, jiné pro zeleň intenzivní. Zde již záleží na znalostech a dovednostech jednotlivých zahradníků, kteří budou provádět realizaci. Za předpokladu respektování únosnosti střešní konstrukce se fantazii meze nekladou.
Výhodou těchto střech je především ochrana hydroizolace před vlivem slunečního záření a následky výkyvů teplot, zlepšování mikroklimatu, zkvalitňování ovzduší a lepší tepelná regulace celé stavby. Rostlinná společenstva na střechách přispívají ke zlepšení obytnosti v úplně zastavěných oblastech.
K nevýhodám patří relativně vyšší finanční prostředky na dokonalou izolaci a výsadbu. Ty jsou však v budoucnu vyváženy ochranou, a tudíž prodloužením životnosti celé střešní konstrukce.
Závěrem můžeme konstatovat, že ozeleňování se týká především plochých střech, avšak v posledních letech se už i u nás objevují firmy, které bez problémů a perfektně zvládají ozelenit i střechy šikmé, a to až do sklonu 45 o (v těchto případech se zkouší používání rohoží se zapěstovanými rostlinami).

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down