Evropská produkce a spotřeba ovoce a zeleniny
V posledních několika letech celková produkce zeleniny představovala v EU-15 okolo 55 mil. tun, z čehož hlavním producentem byla Itálie (15 mil. tun) a Španělsko (11,5 mil. tun).
Celková produkce čerstvého ovoce představovala 30 mil. tun, z čehož 9 mil. tun tvořily citrusy. První místo v produkci zaujímalo Španělsko s 10 mil. tunami (5,5 mil. tun citrusů) a Itálie s 9,5 mil. tunami (3 mil. tun citrusů).
Zajímavé je, že na začátku osmdesátých let tvořila produkce zeleniny v rámci EU objem 45 mil. tun, což je téměř o 20 % méně než nyní. U čerstvého ovoce tyto hodnoty byly o 27 tun nižší, což je o 12 %.
Ve spotřebě čerstvého ovoce a zeleniny byl zaznamenán stabilní trend: 29 mil. tun ovoce a 41 mil. tun zeleniny ročně, což je v přepočtu v celkové spotřebě na obyvatele 92 a 133 kg.
Spotřeba zpracovaného ovoce, především ovocných džusů, vykazuje značný vzestup.
Hlavním importním artiklem v EU jsou citrusy, jablka (60 % pochází z Nového Zélandu, Chile a Jižní Afriky), tropické ovoce a víno. Dalším významným prvkem dovozu jsou ovocné džusy (koncentrované mražené citrusové a jablečné šťávy).
Nejimportovanější čerstvou zeleninou (kromě brambor) jsou cibuloviny a rajčata, mražené a sušené zeleninové produkty.
EU vyváží především citrusy (pomeranče, klementinky a citrony), jablka a vinné hrozny. V exportu zelenin vedou cibuloviny a rajčata.
Největšími odběrateli je Rusko, středoevropské státy, Švýcarsko a Norsko.
Ovoce a zelenina zahrnuje okolo 4 % produkčně využívaných zemědělských oblastí EU. Význam sektoru je mimořádně variabilní v závislosti na zemi: Španělsko (27,8 %), Itálie (26,3 %), Řecko (24,6 %), Portugalsko (19,9 %). Naproti tomu v Dánsku dosahují plochy pouze 2,7 %, v Irsku 4,3 % a 5 % ve Švédsku. Nejvýznamnější regiony jsou lokalizovány v Řecku, Španělsku a v Itálii.
Podle posledního průzkumu bylo v roce 1997 v EU 636 000 podniků pěstujících ovoce a zeleninu (14,5 %) s průměrnou výměrou 4,1 ha.
Základním předpokladem úspěšné existence pěstitelů a jejich realizace na stále větším, otevřenějším a kompetitivním trhu je jejich členství, na základě dobrovolnosti, a efektivita dodavatelských služeb společně se závazky členů prodávat vlastní produkci prostřednictvím společné organizace. Na základě nedostatečné organizovanosti producentů byla provedena reforma v roce 1996.
Nová pravidla vyžadují od členů, aby prodávali svoji produkci prostřednictvím vlastní organizace producentů, ale zároveň na druhé straně organizace by měla poskytnout členům technickou asistenci v případě přijetí ekologických metod.
V současné době je v EU 1400 organizací výrobců, což zastřešuje 40 % veškeré produkce ovoce a zeleniny (12,5 mld. EUR). Procentuální organizovanost je rozdílná podle států: Nizozemí a Belgie prodává více než 70 % prostřednictvím organizací, v Itálii to představuje méně než 30 %, ve Španělsku 50 % a ve Francii 55 %.
Také velikost a počet producentských organizací je rozdílná podle států. Pět členských států (Belgie, Dánsko, Rakousko, Finsko a Švédsko) mají méně než 10 organizací, zatímco Anglie, Španělsko, Finsko a Itálie jich mají více než 100. Různorodost se netýká pouze počtu organizací, ale odráží se i v počtu členů a objemu produkce.