Ošetření mrkve směřuje především proti pochmurnatce mrkvové, která je nejvážnějším škůdcem této kořenové zeleniny. Zatímco merule mrkvová škodí jen v některých letech, pochmurnatka mrkvová škodí každoročně. Larvy tohoto druhu vyžírají na povrchu i uvnitř kořene chodbičky znečištěné trusem. Taková mrkev je prakticky neprodejná a při uskladnění pokračují larvy v žíru a otvírají cestu původcům chorob, kteří způsobují další znehodnocení kořenů.
Asi před 40 lety se s velkým optimizmem začaly používat chlorované uhlovodíky, hlavně Alvit (s účinnou složkou dieldrinem), u kterého stačilo pouhé moření (tzv. preparace). Při velkoplošném použití některých chlorovaných uhlovodíků byl účinek několikaletý. Jako bomba však zapůsobila zpráva z dětské nemocnice v německém Kielu, kde děti přikrmované mrkví měly větší deficit vitamínu A ve srovnání s kontrolní skupinou dětí. Příčinou byl obsah chlorovaných uhlovodíků. Velkou zásluhou dřívějšího Výzkumného ústavu zelinářského v Olomouci byly pokusy, které v předstihu zjišťovaly biologickým testem (s použitím octomilek) obsah reziduí Alvitu 55 v ošetřených mrkvích a jeho nebezpečnost. Na základě těchto pokusů nebyl Alvit 55 nakonec k moření osiva mrkve vůbec povolen.
Po chlorovaných uhlovodících přišla éra organofosfátů obshaujících diazinon. Ten byl aplikován v granulích jako Basudin 10 G nebo Diazonin 10 G. Oba přípravky se od sebe neliší, jiný je pouze výrobce a používají se dodnes. I když se organofosfáty nekumulují v organizmech jako chlorované uhlovodíky, nejsou rovněž zcela neškodné. U nás je stanoveno přípustné reziduum diazinonu 0,05 (tj. miliontá část, mg v 1 kg). Ochranná lhůta však není předepsaná. Předpokládá se, že mezi aplikací při výsevu a sklizní uplyne dostatečná doba.
V bývalém VÚZ Olomouc jsme po dva roky sledovali výše zmíněným biologickým testem rezidua diazinonu v kořenech mrkve. Výsledky prokázaly, že po aplikaci granulovaného insekticidu do řádků při výsevu v dávce 1,5 kg na 1 ha dosahovala rezidua u malých mrkví (kolem 25 g) 0,12 ppm a u větších (kolem 50 g) 0,05 ppm. Při dávce 3 kg na ha došlo ke zvýšení reziduí na 0,23 ppm resp. 0,14 ppm a při dávce 6 kg na ha až na 0,68 ppm u malých mrkví a 0,53 ppm u větších mrkví.
Současné doporučené dávkování je 0,8 g 10% přípravku na 1 m řádku, což při vzdálenosti řádků 30 cm představuje asi 2,7 kg granulovaného přípravku na 1 ha. Interpolací zjištěných reziduí při různých dávkách docházíme k závěru, že při použití doporučené dávky dosahují rezidua diazinonu u malých mrkví asi 0,2 ppm a u větších mrkví asi 0,12 ppm. Tyto hodnoty nejsou zanedbatelné.
Značný úbytek insekticidů byl zjištěn např. u karotky ´Nantes´ po oškrabání kořenů. Neoškrabané kořeny obsahovaly 0,49 ppm a oškrabané méně než 0,04 ppm diazinonu.
Chemickou ochranu mrkve proti pochmurnatce mrkvové nelze tedy bez výhrad doporučit. Pokud byla provedena, je zdraví prospěšné kořeny raději oškrabat.
Při velkovýrobě lze doporučit pěstování mrkve na co největších plochách, kde dochází k rozptýlení škůdců. Zároveň je vhodné tyto plochy střídat ve větších vzdálenostech od sebe (i několik km). To proto, že letové schopnosti pochmurnatky mrkvové jsou dosti špatné a na větší vzdálenosti obvykle nepřelétává.
Na zahrádkách se dříve doporučovalo společné pěstování mrkce s cibulí. Podle našich výsledků se však tato metoda nijak zvlášť neosvědčila. Účinnější proti pochmurnatce by mohla být metoda žlutých lapáků. U svazečkové mrkve je chemická ochrana zakázána. U větších mrkví jsou - jak z výše uvedeného vyplývá - hodnoty reziduí nižší a podstatně se dále sníží oškrabáním kořenů.
