Již několik let jsme svědky stoupajícího vláhového deficitu v půdním prostředí. Tento negativní vliv se nejvíce projevuje ve středních a teplejších pěstitelských ovocnářských oblastech státu.
Neustále se každým rokem zvětšuje meziprostor mezi kapilární vodou podepřenou a kapilární vodou zavěšenou. Tento úkaz započal již v 80. letech. Bedlivým pozorováním ročníků lze poodhalit každoročně opakující se průběh. Tedy mírné zimní období s nedostatečnou sněhovou pokrývkou a extrémně suché a teplé letní měsíce. Vyjímkou byl jen snad rok 1997, kdy téměř celou Evropu postihla 100letá voda, která rovněž přišla po tří měsíčním suchu. Nechci však popisovat nijak detailně klima našeho státu. Chci se zamyslet nad významem vodní bilance v ovocnářství, zvláště jabloňářského úseku.
Již několik let má nedostatek přirozeného přísunu dešťových srážek, zvláště v teplejších oblastech ČR, vliv na sklizňové ukazatele. Evidentně je zkracována doba sklizňové zralosti. Ovlivněna je tím i doba skladovatelnosti ovocného druhu, jakým je ponejvíce jabloň, případně hrušeň. Dvě plodiny, pro které je kvantita vody produkčním faktorem. Potřebu vody pro tyto vytrvalé kultury můžeme rozdělit na tři období:
1. Měsíce duben, květen - 1. míza, růstová fáze, vývin listové plochy, období kvetení, vývin plůdků.
2. Od června do poloviny srpna - zvětšování velikosti plodů, vliv na chuť a vybarvení letních odrůd.
3. Od poloviny srpna - 2. míza, tvorba cukrů, kvalita dužniny, vliv na tloušťku slupky, zakládání generativních i vegetativních orgánů pro budoucí rok, vyzrávání dřeva (pletiv), vybarvení plodů zimních odrůd.
Co z toho vyplývá pro praxi? Znamená to, že v oblastech s nižším ročním úhrnem srážek pod 550 mm je pro zakládání produktivních sadů s jádrovinami "nezbytnou" podmínkou úspěchu závlaha. Z možných a uplatňovaných způsobů v tomto směru můžeme rozlišit:
* Kapkovou závlahu, která je velmi účinná avšak nákladná. Její předností je minimální spotřeba vody na jednotku plochy s velkým účinkem. Lze zde i efektivně využít vhodná kapalná hnojiva.
* Závlahu postřikem, ta je naopak méně nákladná. Nedostatkem je velká spotřeba vody, kdy voda omývá celý porost. Tím je uměle zvlhčována nejen listová plocha plodiny, ale i okolní neprodukční plocha. Je přitom uměle zvyšován infekční tlak houbových chorob při současném zvýšení ztráty vody výparem.
Koncentrace počtu vysázených jedinců u jabloní na plochu 1 ha je nemalá. Podle technologie v rozmezí 1200-2500 ks/ha u nověji zakládaných sadů. I když celková denní potřeba není nijak značná, spíše se jedná o pravidelnost a dostatečnost.
V současných podmínkách u některých starších sadů je ovocnář stále odkázán na přirozené dešťové srážky. Nedostatkem vláhy je ovlivněna celá odrůdová skladba jabloní. Odrůdy zařazené v sortimentu jako zimní se konzumní zralostí blíží podzimním odrůdám a podzimní se chovají jako pozdně letní.
Vliv nedostatku vláhy se u plodů projevuje:
1. Zkracováním doby sklizňové zralosti, často již o 3-5 týdnů.
2. Vybarvenost plodů bývá nedostatečná, někdy netypická.
3. Podíl cukrů je nízký, tedy v dužnině převládají kyseliny.
4. Silnější a tužší slupka bránící se výparu.
5. Ovlivněna je velikostní i tvarová vyrovnanost plodů.
6. Skladovatelnost se zkracuje až o 2 měsíce.
Tyto negativní vlastnosti jsou zaznamenávány již několik let, zvláště u odrůd podzimních a zimních pěstovaných ve svažitém terénu, s jižní expozicí, bez umělé závlahy, v polohách pod 250 m n. m. Např.: ´Melodie´, ´Šampion´, ´Rosana´, ´Angold´, ´Diadém´, z novějších pak ´Dione´, ´Delvit´, ´Delor´, ´Svatava´.
Odrůdy, které mají za normálních podmínek silnější slupku nejsou tolik ovlivněny: např. ´Florina´, ´Gloster´, ´Gala´, ´Prima´, ale může to být i ´Karmína´, ´Jolana´, ´Otava´. Rovněž i odrůdy s pozdnější konzumní zralostí: např. ´Golden Delicious´, ´Jonalord´, ´Idared´, ´Jonagold´, ´Jonathan. Ověřené jsou i novější odrůdy ´Rubinola´, ´Goldstar´, ´Topaz´, ´Domino´, ´Resista´, ´Produkta´.
Přesným dodržováním termínů sklizňové zralosti, jak je uváděna v řadě publikací, pěstitel docílí pouze vybarvenosti na úkor odpovídající době skladovatelnosti. Takto sklizené plody, pokud již samovolně nespadnou, jsou přezrálé, dužnina je rozpadlá (moučnatá) někdy i sklovité, s minimální šťavnatostí, bez aromatu a mdlé chuti.
Pokud se zdá, že náklady na závlahu jsou velké, zakládejme jabloňové sady v polohách středních a vyšších, kde roční úhrn srážek přesahuje 550 mm a kde je přirozeně i vyšší relativní vzdušná vlhkost. Předpokladem je současné využití bujněji rostoucích podnoží s větší kořenovou soustavou (J-OH-A, J-TE-H, M-26, MM-106; u hrušní H-TE-1,2). U těchto podnoží se úbytek vody při vláhovém deficitu neprojevuje tak výrazně, jak je tomu u slaběji rostoucích podnoží (M-9, J-TE-F,G) užívaných v teplejších polohách. V podmínkách s nadmořskou výškou vyšší jak 250 m n. m. a na svazích se západní orientací dozrávají jablka přirozeně později, vybarvenost v důsledku zatravnění a častých podzimních mlh je kvalitnější. Skladovatelnost se podstatněji prodlužuje vzhledem k nižšímu obsahu cukrů, tužší konzistenci dužniny i kvalitní slupce.
