V podzimních měsících občas naleznete nápadnou, volně se plazící, 80 - 100 mm dlouhou, krémově žlutou housenku s rudohnědými štíty na hřbetě všech článků. Je vybavena velmi silnými kusadly, která je možné přirovnat ke kusadlům samice roháče obecného. Při vyrušení nebo při dotyku se kroutí jako malý had a dovede i nepříjemně kousnout.
Jde o housenku drvopleně obecného (Cossus cossus), motýla z čeledě drvopleňovitých (Cossidae).
Dospělý motýl je velký, zavalitý a nemotorný, šedý až hnědošedý s kresbou na křídlech. Mohutný zadeček je hustě hnědě chlupatý. Délka těla dosahuje 30 - 40 mm, rozpětí křídel u samců je 65 - 70 cm, u samic 80 - 90 mm.
Dospělci poletují v červnu a červenci, za dne sedí na kmenech stromů se střechovitě složenými křídly, poletují tedy těžkopádně pouze večer a v noci. Samice kladou vajíčka do prasklin kůry různých ovocných, lesních i okrasných dřevin a housenky pak žijí dva roky ve dřevě napadených stromů, kde si vyhryzávají chodbičky. Mladé housenky se zdržují blízko povrchu, starší se prokousávají hluboko do dřeva. Chodby mají podobně jako housenky na průřezu elipsovitý tvar.
V literatuře se uvádí, že housenky silně voní po octu. To je pravda, ovšem pouze v případě, že se vyvíjely v dubovém dřevě, které samo o sobě po octu voní. Z jiných stromů získané housenky tuto vůni postrádají. V podzimních měsících často z napadených stromů vylézají a hledají si vhodné místo k přezimování a ke kuklení. Kuklí se tedy buď v napadených stromech nebo mimo ně v kokonech z rozhryzaného dřeva.
Patří mezi nepříjemné škůdce, neboť napadají převážně zdravé stromy, svým žírem je oslabují a jejich chodby jsou vstupní branou různým chorobám. Vzhledem ke skrytému životu (housenky) a nočnímu životu (dospělci) je nenápadný, ale také se obtížně hubí.
