Organizace a technika sklizně jablek a hrušek pro dlouhodobé uskladnění

Jablka jsou a bezesporu zůstanou naším nejvýznamnějším druhem ovoce. Málokterý produkt můžeme konzumovat celoročně v čerstvém stavu, počínaje raně letními jablky v červenci a pozdně zimními odrůdami typu Idared, Melrose nebo Topaz v létě následného roku konče. Stále se zdokonalující techniky skladování v upravené nebo speciální ULO atmosféře umožňují dokonce uchovávat v čerstvém stavu jablka a hrušky nejen zimních, ale také podzimních odrůd do pozdního jara.

Vhodnými pěstitelskými systémy se zahuštěním sponů výsadeb, využitím slabě až zakrsle rostoucích podnoží v kombinaci s výkonnými odrůdami, doplňkovou závlahou a dalšími agrotechnickými zásahy, jako jsou tvarování a řez, regulace nadměrné násady probírkou plůdků, výživa, hnojení a cílená integrovaná ochrana před škodlivými činiteli, dokážeme vypěstovat kvalitní ovoce při relativní stabilizaci výnosů.
Následná, mnohdy strastiplná pouť jablek nebo hrušek ze sadu ke konzumentovi by neměla znehodnotit celoroční úsilí ovocnářů. Vedle obchodní sítě se specifickými problémy se na konečné jakosti produktu podílí technika česání, organizace sklizně a manipulace s ovocem.
Zamysleme se proto nad problémy, souvisejícími s ruční sklizní blíže.
Vycházíme z předpokladu, že jde o stolní ovoce určené k přímému konzumu, proto nepřichází v úvahu mechanizovaná sklizeň například setřásáním. I při navazujících operacích s různým stupněm uplatnění manipulační techniky musí plod ze stromu utrhnut lidská ruka.

Sklizni předcházejí probírky

Vyvážená úroda na stromě, bez přetížení množstvím plodů, zajistí obvykle úrodu i v dalším roce. Optimální výnos pak zvětší průměrnou velikost plodů. Proto bychom měli bedlivě sledovat, především u bohatě kvetoucích odrůd, jaký stupeň probírky „zvládl“ květopas jabloňový, zjišťujeme napadení pilatkou jablečnou (i tehdy, jestliže proti těmto škůdcům přímo bojujeme). Nepodceňme ani pokračující propad plůdků začátkem června. Zůstane-li přesto na stromě nadměrná násada, ihned po červnovém propadu uděláme ruční probírku plůdků. Ve větších podnicích již uplatňují úspěšně chemickou probírku v časnějších termínech (kvetení).

Odhady výnosů

Je užitečné udělat si již během letních měsíců představu, kolik ovoce určité odrůdy sklidíme, abychom si v předstihu zajistili odbyt. Stane-li se, že přes veškerou péči jsou některé plody znehodnoceny mechanicky (krupobití), chorobami nebo škůdci, nečekáme až do doby sklizně a tyto plody včas odstraníme. Relativně jednoduchý a přesný odhad výnosů vychází z počítání plodů na určitém výseku koruny (u malých tvarů lépe na celém stromě). Zjištěný počet plodů vynásobíme předpokládanou průměrnou hmotností jednoho plodu v gramech (tu si zjistíme z literatury nebo vlastním vážením plodů konkrétní odrůdy z minulé sklizně). Optimální hmotnost jednoho plodu výnosem nepřetížených stromů se podle odrůdy pohybuje od 140 do 180 gramů (to odpovídá příčnému průměru plodu 70 až 80 milimetrů). Odrůdy s drobnějšími plody, zvláště bez předchozí probírky, nedosahují však ani 60 milimetrů v příčném průměru a tudíž hmotnosti pohybující se do 100 gramů (méně než 10 plodů v 1 kg). Na druhé straně plody o průměru nad 90 milimetrů (hmotnost více než 200 g) jsou považovány za příliš velké (řídká dužnina, kratší uchovatelnost).

Organizace sklizně jablek v intenzívních výsadbách

O tom, jakou organizaci sklizně zvolíme, rozhoduje řada okolností. Dříve se většina odrůd jablek sklízela převážně jednorázově, v posledních letech je tomu spíše naopak – převažuje postupná (probírková či výběrová) sklizeň.
Jen výjimečně totiž některé odrůdy dozrávají najednou, abychom je mohli očesat v optimálním stupni sklizňové zralosti (podle škrobového testu, vybarvení slupky, hnědnou-li jádra a plody se snadno oddělují od plodonošů). Rozhodující roli hraje zkušenost v daných podmínkách.
I v rámci jednoho stromu častěji vidíme, že určitý podíl plodů je zralý, plody nedrží příliš na stromě, slupka plodu přechází často ze základní zelené barvy ve světlou (nažloutlou). Tyto plody je třeba neprodleně očesat. Po 5 až 7 dnech sklizeň opakujeme. Nakonec sklízíme plody v zastíněných částech koruny, na koncích výhonů apod. Jsou odrůdy jabloní (například ´Jonagold´ a jeho mutace), které češeme na čtyřikrát až na pětkrát. Je to sice pracnější, ale jablka jsou chutnější, zbylé plody na stromě dorostou optimální velikosti a lépe se vybarví.
Základními technologickými postupy jsou sklizeň do přepravek, proudová metoda, sklizeň do předem rozvezených velkobeden, dělená sklizeň a systém pluk-o-truc s ukládáním plodů na příčné dopravníky. Ty se mohou navzájem kombinovat nebo být různě modifikovány.

1. Sklizeň do přepravek
Jde o klasickou metodu, uplatňovanou převážně jen u letních odrůd jablek nebo hrušek, určených pro přímý trh, kdy se prázdné přepravky (PEP) buď rozvezou k řadám stromů, anebo na principu další metody ukládají na palety nízkoplošinových návěsů, proběhne sklizeň a poté se s načesaným ovocem svážejí do skladu k vytřídění či přímo do obchodní sítě. Zásadní nevýhodou je náročná manipulace spojená s velkou fyzickou námahou při manipulaci se značným počtem malých obalů.

2. Proudová metoda
Její princip spočívá v tom, že skupina 8 až 12 česáčů sklízí současně ovoce ze dvou řad a za pohybu traktoru s návěsem, který je vybaven velkoobjemovými bednami, češe do sklizňových sáčků nebo přepravek s otevíratelným dnem a vyprazdňuje do velkobeden, anebo češe přímo ze stromu do velkobeden. Tento postup se přednostně využívá při probírkové sklizni, při malé násadě ovoce popř. v mladých sadech, kde by rozvážení beden ve velkých odstupech a vlastní česání byly komplikované a časově náročné. Jde o organizačně složitější postup, jehož modifikace jsou například propojení 6 až 8 velkobeden na kovových plošinách (systém vlaku), uložení beden na nízké plošině nebo plechovém smyku. Je-li třeba sklízet zároveň nestandardní (poškozené, padané) ovoce, děje se tak nejčastěji do velkobedny označené bílými pruhy.

3. Sklizeň do předem rozvezených velkobeden
Spolu s předchozím způsobem se využívá tento postup nejčastěji, a to především při velké násadě ovoce, jednorázové sklizni nebo potřebujeme-li ve sklizňové špičce zvládnout nápor značného počtu česáčů. Podstata je v navážení velkobeden do meziřadí sadu asi 14 dnů před vlastní sklizní. Česáči, kteří pak přicházejí, jsou zařazování po malých skupinkách nebo i jednotlivě do úseku dvouřádku a sklízejí plody do sáčků (vaků) a odnášejí je k účelně rozmístěným velkobednám. Organizačně jednodušší postup umožňuje také snazší kontrolu kvality česání. Velmi důležité je správně odhadnout vzdálenost mezi naváženými velkobednami, aby to odpovídalo skutečné násadě ovoce.

4. Dělená sklizeň
Odděluje se přísně vlastní práce česáčů od dalších návazných operací a tím se dosahuje vysokých výkonů česáčů. Vychází se z toho, že jedna skupina rozvěsí předem prázdné sklizňové sáčky na stromy, další skupina pak pouze češe a nechává viset ovocem naplněné sáčky na stromech. Poté skupina dvou lidí s traktoristou projíždí meziřadím, sbírá plné sáčky a vyprazdňuje je do velkobeden. Zásadní nevýhodou této sklizně je obrovská potřeba sklizňových sáčků, proto se v praxi tato technologie uplatňuje jen výjimečně.

5. Systém pluk-o-truc
Mimořádně vysoký výkon česáčů (okolo 300 kg na pracovníka za hodinu) umožňuje takový postup, že poměrně jednoduché samochodné zřízení s dopravníky nazývané pluk-o-truc projíždí meziřadím a pracovníci oddělují pouze jablka od plodonošů a pokládají je na šikmé dopravníky, které jsou vybaveny pryžovými prsty. Ovoce putuje dále na vodorovný dopravník a přes speciální zařízení s dlouhými gumovými prsty jde směrem dolů do přistavené velkobedny. Tím nedochází k poškození jablek otlučením. Plná velkobedna se pak „vypustí“ na zem do meziřadí za tímto strojem. Hlavní předostí je odlehčení fyzické námahy při manipulaci se sklizňovými sáčky.
Pro velmi husté záhonové výsadby víceřádků byl vyvinut v Nizozemí speciální stroj, který umožňuje sklizeň v záhonu širokém 15 m. Projíždí pracovními uličkami ze dvou stran.

6. Sklizňové plošiny
V případě, že se ovocnáři rozhodli vést stromy do větší výšky než 2,5 m, mohou se uplatnit samochodné sklizňové plošiny. Z nich pak česáči sklízejí ovoce v horních partiích korun stromů. Plošiny jsou vybaveny válečkovým dopravníkem, po němž se pohybují velkobedny. Do nich se vyprazdňuje ovoce obvykle z malých přepravek s otevíratelným dnem. Tyto přepravky jsou vybaveny kovovými háky, které je uchycují k zábradlí na plošině nebo za okraj velkobedny.
Novější typ plošiny umožňuje již uchopit a vtáhnout prázdnou velkobednu v meziřadí speciálními lyžinami a rovněž tak plnou „vypustit“ za sebe.

Osvědčený postup při česání

Zejména při jednorázové sklizni dodržujeme pro každý strom jednotný postup:
- Začínáme česat odspodu a postupujeme od vnější k vnitřní části koruny.
- Obdobně (směrem dovnitř) sklízíme střední část koruny.
- Nakonec očešeme vrchol koruny odspodu nahoru.
- U přehoustlých stromů zkontrolujeme, zda jsme nezapomněli nějaký plod v koruně.
Takto nic nevynecháme a spadne-li nějaký plod, ostatní plody nejsou nárazem poškozeny.

Další zásady, které je třeba dodržovat během sklizně

- U vyšších tvarů používáme jako pomůcky stoličky, nízké štafle popř. lehké, ale pevné žebříky.
- Zvedáme a skládáme plné bedny vždy s rovnými zády, ve vzpřímené poloze, nikoli v ohybu. Při nošení beden s ovocem záda lehce nakloníme zpět. Tím je co nejvíce šetříme.
- Plody pokládáme do česací nádoby co nejopatrněji, nespouštíme je ze sebemenší výšky (to se často nedodržuje při česání do sklizňových sáčků nebo vaků).
- U nízkých stromů si práci usnadníme tím, že začínáme vždy odspodu s prázdným sklizňovým vakem (vědrem), načešeme jej do poloviny a doplníme vstoje.

Způsob česání a technika sklizně

- Česací nádobu (bednu, přepravku, sklizňový sáček, vědro, vak) stavíme nebo zavěšujeme co nejblíže místu česání (omezení ztrátových časů).
- Plody se snadněji oddělují, jestliže je vyvracíme směrem nahoru, s lehkým pootočením. Držíme je vždy celou rukou, nikoli jen konečky prstů.
- U odrůd s dlouhou stopkou při sklizni podržíme současně palcem nebo ukazováčkem i plodonoš nebo rozšířenou bázi stopky, aby nedošlo ani k poškození plodonoše, ani k vytržení stopky z plodu.

Přehled škod, závad a poškození způsobených při česání

1. Škody pozorovatelné ihned:

- Přelomená stopka (citlivé jsou odrůdy s dlouhou stopkou, u jablek například ´Golden Delicious´, ´Rubín´, ´Bohemia´, z hrušní ´Diana´, ´Boscova lahvice´, ´Konference´ aj.). Velmi tvrdé jsou přelomené stopky hrušek. Propichují ostatní plody, které pak hnijí.
- Plody bez stopek (vypadají jakoby nepoškozené, při skladování se však nejdříve kazí).

2. Závady, projevující se krátce po načesání ovoce:

- Nešetrná sklizeň a manipulace, mající za následek otlaky.
- Mokré plody citlivých odrůd mohou být poškozeny již při pevnějším uchopení. Je proto lépe sklízet plody suché. Chladné a orosené ovoce zrána češeme v měkkých bavlněných rukavicích.
- Otlaky plodů jsou zřetelné již několik hodin po sklizni jablek náchylných odrůd jablek (´James Grieve´, ´Denár´, ´Golden Delicious´, ´Melodie´, ´Ontario´, ´Vanda´) a většiny odrůd hrušek s měkkou slupkou. Plody pod slupkou hnědnou.
- Slupka je poškozována i dlouhými nehty na rukou.
- Přidávání mechanicky poškozených nebo nahnilých plodů mezi zdravé urychluje proces hnití ovoce v obalu. Takto závadné plody uložíme při česání zvlášť nebo je odhodíme na zem a pak sebereme.
K česanému ovoci nesmí být ukládáno ani ovoce padané, i když vypadá neporušeně.

3. Poškození zjišťovaná až po vyskladnění:

- Plod hnijící při skladování v chladírně může nakazit sousedící plody (ohniska se rychle šíří). Pečlivě proto ovoce kontrolujeme a nahnilé ihned odstraníme.
- Při stohování velkobeden (přepravek) nesmějí plody přesahovat okraje obalu, jinak se pomačkají.