Význam dlouhodobého skladování je třeba posuzovat především z hlediska rozložení odbytu zeleniny na delší časové období, neboť odbyt veškeré produkce bezprostředně po sklizni není většinou možný.
S tím souvisí zájem odběratelů o navázání trvalých obchodních vazeb mezi pěstitelem (skladovatelem) a prodejcem. Zastaralá nebo chybějící technologická zařízení pro klimatizaci skladů bývají hlavní příčinou špatné kvality skladovaných produktů. Kromě požadavků na dodržení správných teplotních režimů se mnohdy zapomíná na optimalizaci vlhkostních poměrů a výměnu vzduchu ve skladovacím prostoru (nejedná-li se o řízenou atmosféru).
V chlazených skladech většinou dochází k postupnému snižování relativní vlhkosti, protože vzdušná vlhkost kondenzuje na lamelách chladících výparníků, odkud se většinou odvádí mimo skladovací prostor. Sušící efekt nastává rovněž při větrání venkovním vzduchem za předpokladu, že venkovní vzduch je chladnější než teplota skladovaného materiálu, což je pro zchlazování podmínkou. Vysoušení je tím intenzivnější, čím nižší je relativní vlhkost venkovního vzduchu. Optimální výši relativní vlhkosti ve skladu je třeba vždy posuzovat s ohledem na skladovací teplotu.
Obecně lze říci, že pro kořenovou zeleninu je nejvhodnější skladovací teplota v rozpětí 0 až +1 oC při relativní vlhkosti 98 % a větší. Za těchto podmínek zůstávají pletiva skladovaného materiálu přirozeně pevná, odolná vůči napadení mikroorganizmy. Měření hodnoty relativní vlhkosti by mělo být běžným standardem v každém skladu zeleniny, stejně tak jako zařízení pro úpravu relativní vlhkosti vzduchu včetně automatické regulace. Doporučit lze takové zařízení, které nevytváří aerosol (drobné kapénky vody ve vzduchu), ale provádí nasycení vzduchu odpařením vody ze speciálního materiálu s velkou odparnou plochou, nebo vyvíjí tzv. studenou páru. Aerosolové zvlhčovače způsobují nežádoucí sedimentaci vodních kapének na povrchu skladovaného materiálu a bývají příčinou zvýšeného výskytu skládkových chorob (plísně, bakteriózy). Pro zvlhčování se vždy používá zdravotně nezávadná voda.
Nezanedbatelným faktorem při skladování je rovněž otázka výměny vzduchu. Skladovaný materiál je živým organizmem, který vylučuje při látkové výměně těkavé organické substance, které ulpívají na povrchu skladovaných produktů a mohou způsobit nežádoucí škody. Požadavek na obměnu vzduchu ve skladovacím prostoru se liší podle druhu skladovaného produktu. Většinou se uvádí rozpětí 2 až 15 výměn čerstvým vzduchem za 24 hod. Na tuto obměnu vzduchu je třeba pamatovat především u těch typů skladů, u kterých se pro zchlazování nevyužívá venkovní vzduch.
Rovněž absence moderního inteligentního regulačního systému, bývá další příčinou neúspěchů při dlouhodobém skladování. Běžné regulátory, které se používají např. v potravinářských chladírnách, jsou pro chlazené sklady zeleniny (nebo ovoce) zcela nevhodné. Pro tyto typy skladů byly vyvinuty zvláštní mikroprocesorové regulátory, které optimalizují provoz chladících agregátů i odtávání výparníků s ohledem na požadavky skladované zeleniny.
Jestliže vezmeme v úvahu vše, co bylo dosud řečeno o problematice skladování, musíme připustit, že úspěšné skladování může být vzhledem k variabilitě požadavků jednotlivých plodin a způsobů skladování zajištěno pouze tehdy, je-li technologické vybavení skladu těmto požadavkům přizpůsobeno. Problematika skladování zeleniny, resp. každého živého organizmu, při jehož skladování dochází k biochemickým změnám, je záležitostí velice složitou. Z tohoto důvodu by mělo být samozřejmostí, aby návrhy technického řešení jakéhokoliv typu skladu byly zpracovány firemními odborníky, kteří jsou v tomto oboru technicky fundovaní, a navíc mají dlouholeté praktické zkušenosti.
