Většina ovocnářů už dávno ví, že prodat svoji produkci bývá těžší, než ji vypěstovat, a ani tehdy nejsou tržby za nezpracované ovoce nijak závratné. Podstatně lépe se však prodávají hotové výrobky. Jenže k tomu je potřeba mít kromě zpracovatelské technologie také dobrý sklad, a to znamená investovat.
Právě z této úvahy vycházeli manželé Olga a Jiří Syrovátkovi, kterým patří ekologicky hospodařící Zámecké sady Chrámce na Mostecku, když připravovali svůj projekt rekonstrukce skladových kapacit pro Agenturu Sapard. V průměrném roce sklidí farma zhruba 240 až 260 tun hrušek, 140 tun jablek a kolem 12 tun třešní a višní, přitom je schopna vyvézt nanejvýš 40 až 50 tun syrového ovoce. Zpracování na místě je tak podle Jiřího Syrovátky jedinou možností, jak zbývající ovoce zhodnotit. K výrobě moštu, sušeného ovoce nebo džemu ale chyběly skladovací prostory s teplotou kolem čtyř stupňů Celsia, kde by bylo možné uchovat 60 až 80 tun ovoce v dobré kvalitě po dobu tří až čtyř měsíců, a postupně je zpracovávat.
„Myslím že by zpracování mělo být u nás, protože když vyvezeme ovoce, tak za čas sem někdo jiný doveze ekologicky zpracované džemy a kompoty například z Německa nebo z Holandska. Proto jsme hledali finanční zdroje na vybudování skladů a program Sapard nám přišel jako rozumné řešení. Naštěstí tu máme špejchar z 18. století se silnými stěnami, takže jde jen o relativně drobné stavební úpravy a zavedení chladicí technologie,“ říká pěstitel s tím, že celkové investiční náklady na takové zařízení činí 320 až 340 tisíc korun. Stavba začne počátkem listopadu a maximálně do tří týdnů by měla být hotova včetně instalace technologie. Stejně jako u všech projektů programu, však musí hotovou a zaplacenou stavbu nejprve zkontrolovat pracovníci Agentury Sapard. Teprve pak poukáží farmě polovinu nákladů. V tomto případě by měli peníze přijít ještě do konce letošního roku.
„Z našeho pohledu byl přístup i fungování Agentury Sapard skutečně perfektní, a to jak v Praze, tak i v Ústí nad Labem, kde jsme nakonec projekt přihlásili. Pracovníci agentury nám velmi pomohli. Projekt jsme zpracovávali sami a poprvé, takže se vyskytly určité problémy, ale společně jsme je vyřešili,“ říká Jiří Syrovátka. Při samotném sestavování projektu považoval za největší obtíž správně stanovit skutečnou výši nákladů na rekonstrukci. Za předpokladu, že bude z programu Sapard uhrazena polovina, počítá s návratností vlastních vydaných prostředků zhruba za osmnáct měsíců. S novým skladem bude farma schopna po sklizni zpracovat v desetidenních cyklech zhruba čtyři tuny ovoce na sušení, 15 tun na džemy a z 20 tun vyrobí mošt. Nejdůležitější však je, že příjem za takto zpracované ovoce se proti prodeji samotné suroviny, tedy syrového ovoce, zvýší až třikrát.
Dobré zkušenosti s přístupem pracovníků Agentury Sapard, která je de facto státní institucí, však kontrastují s problémy, které měli Syrovátkovi právě v době mé návštěvy s obecně prospěšnou společností Kontrola ekologického zemědělství (KEZ). Kvůli drobné administrativní chybě jim totiž tato společnost odmítla udělit certifikát na ekologickou produkci, což by pro ně, jako ekologickou farmu, znamenalo konec živobytí.
„Šlo o pozemek o výměře asi 0,7 hektaru v celkové ploše zhruba 100 ha. Ten pozemek byl na základě zpřesněných plánů tento rok znovu identifikován jako samostatný, nicméně jsme na něm ekologicky hospodařili už od roku 1997. Kvůli této nové identifikaci jsme ho tedy letos deklarovali jako nově zařazený pozemek a v příloze jsme tuto skutečnost podrobně vysvětlili, a to včetně mapy. Z toho bylo zřejmé, že jde o starý pozemek, který je jen jinak úředně označen. Jenže dotyčný úředník KEZu prostě přílohu nečetl, a díky tomu nám celou produkci odmítl certifikovat jako ekologickou,“ vysvětluje Olga Syrovátková. „Myslím, že KEZ by měl ekologickým zemědělcům spíš pomáhat. Přitom jde pouze o to, přeřadit pozemek z jedné kolonky do druhé. Mrzí mě, že odpovědní úředníci nejsou schopni jednat operativně, když uděláte chybu, a to se stát může, není přeci problém zavolat a ne čekat měsíce, a pak poslat oficiální zamítavý dopis. Přitom například Zemědělská agentura má přístup zcela opačný a snaží se zemědělcům opravdu pomoci, když uděláme chybu například v žádosti o dotace, odpovědný úředník okamžitě volá a problém vyřešíme, a to jde o rozdělování peněz. Nejhorší je, že certifikaci nám KEZ navíc původně udělil pouze do 13. září, přitom pěstujeme především jádroviny, které jsme v polovině září ještě ani nezačali sklízet. To nedokážu pochopit,“ doplnil Jiří Syrovátka.
Letošní rok nebyl pro Zámecké sady příznivý ani počasím. V červnu přišly kroupy, takže z celé výměry třešní a višní zůstalo jen několik poloprázdných přepravek a farma za ně neutržila ani korunu. Horší ekonomika se projevila i na počtu zaměstnanců, místo loňských šesti dnes zaměstnávají dva, a také na zpomalení některých projektů. Přesto ale Syrovátkovi zůstávají optimisty. Po pěti letech hospodaření mají vybudovány dobré obchodní vazby, nakoupenou zpracovatelskou technologii a hlavně chuť na Mostecku, které v minulosti proslulo především hnědým uhlím a znečištěným životním prostředím, vyrábět kvalitní ekologicky čisté potraviny.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Jo to je pravda. Já pracuji už deset let v jednom skladu s ovocem a zeleninou, a když jsem sem nastoupila, tak jsem chtěla utéct. Byl tu strašný nepořádek a chaos. Nikomu na tom nezáleželo, tak jsem se o to začala zajímat, objednali jsme potřebné vybavení skladu z https://www.ajprodukty.cz/sklady-dilny-a-prumysl/vybaveni-skladu/463587.wf , jako regály, boxy a přepravky a hned je to přehlednější a pracuje se nám tu teď mnohem líp.