Mezi borovice nepatří jenom majestnátní velikáni, často bizarních tvarů, ale také zakrslé druhy. Trpasličí odrůda borovice kleče ´Mops´ upoutá nízkým vzrůstem a kompaktní kulovitou korunou.
Najdeme pro ni místo i v těch nejmenších zahrádkách a je dokonce velmi vhodná do vegetačních nádob a truhlíků.
Původ a výskyt
Mezi borovicemi jsou obrovské rozdíly ve formě růstu i místě výskytu. Více než 100 druhů tohoto rodu roste na severní polokouli. Majestátné pinie (Pinus pinea) pocházejí z oblasti Středomoří, kdežto borovice kleč (Pinus mugo) roste v horách a její větve se často plazí po zemi. Jejím domovem jsou pohoří střední a jižní Evropy až po Pyreneje. U nás volně roste v Krkonoších a na Šumavě. Také ve východní Asii se vyskytuje velké množství druhů borovic, najdeme je i v drsných vysokohorských polohách na skalistých půdách, kde rozvíjí své malebné i sukovité tvary. Díky své neobvyklé vitalitě se v Číně stala borovice symbolem přizpůsobivosti, vytrvalosti a rozhodnosti v těžkých dobách.
Charakteristika rostliny
Stálezelený jehličnan Pinus mugo ´Mops´ je zakrslou formou borovice, v běžných podmínkách její výška nepřesahuje 70 cm. Koruna je pravidelná kulovitá, sytě tmavě zelené barvy, pevně koření. Jehlice vyrůstají po dvou ve zdánlivých svazečcích na zcela zkrácených větvičkách, jsou tuhé, čárkovité, dlouhé 3-4 cm. Kmínek má šupinatou borku, ve stáří bývá mnohdy malebně tvarovaný.
Nároky na pěstování, použití
Trpasličí odrůda kleče nejlépe vynikne samostatně. Je určena pro malé zahrádky, na skalky, na terasy, do nádob a koryt. Dobře se kombinuje např. s růžemi, vřesem, trávami nebo nízkými trvalkami.
Borovice jsou zvyklé na extrémní podmínky. Také odrůda ´Mops´ je odolná a nenáročná na kvalitu půdy, dobře roste i na chudých písčitých půdách. Daleko náročnější je na světlo, požaduje světlé stanoviště, nejlépe roste na výsluní. Celková údržba je zcela nenáročná. Nesnáší řez, protože nemá vyvinutou zmlazovací schopnost. Nechceme-li, aby koruna dále narůstala, zjara vymlazujeme anebo zaštipujeme rašící vrcholové výhony. Výživu zajistíme hnojivem pro jehličnany (tablety nebo plné tekuté) v době intenzivního růstu (duben - červen). Na záhonech zaléváme pouze za dlouhotrvajícího sucha, v nádobách pravidelně tak, aby substrát nebyl trvale přemokřen. Zimní ochranu nevyžaduje, pouze u malých nádob chráníme kořenovou část před promrzáním.
Širší využití borovic
Jednotlivé druhy borovic mají různé růstové formy, rozlišují se také podle jehlic. Jehlice jsou většinou uspořádány v chomáčcích anebo přeslenech po dvou, třech nebo pěti a jejich délka se pohybuje od 2 cm do více než 20 cm. Barevná škála je také široká. Paletu zelených odstínů doplňují borovice s modravým nádechem a některé druhy se zase v zimě zbarvují do zlatožluta. Borovice nejlépe vynikne jako solitéra. Dostatečný prostor podpoří rozvoj charakteristických malebných forem. Často se také používá pro větší tvarované bonsaje.
Zahradní inspirace
Pro zahradu jsou jehličnany po celý rok žádoucím zdrojem zelených tónů a dodávají ji strukturu i v zimě. Sortiment nízkých tvarů, které jsou vhodné do malých zahrádek a nádob rozšíří společně s Pinus mugo ´Mops´ také miniaturní jedle Abies balsamea ´Nana´ s lesklým voňavým jehličím. Barevnou hru může doplnit v malých zahrádkách anebo nádobách cypřišek Chamaecyparis lawsoniana ´Minima Glauca´ v modrozeleném až matně modrém tónu. Zajímavým kontrastem je zlatožlutá barva cypřišku hrachonosného Chamaecyparis pisifera ´Filifera Aurea´ s převislými větévkami připomínajícími fontánu.
