Zahrady a plochy nejsou jenom místa prosluněná hřejivými paprsky, ale i ztichlá, zádumčivá místa v polostínu až stínu. Čím osadit tato zákoutí, aby potěšila oko i duši?
Při vyslovení názvu Hosta, bohyška nebo funkia se mnohým vybaví krásně tvarované, bohatě olistěné vytrvalé byliny, kde mezi nimi najdeme jedince s listy celé škály zelené barvy a to od nažloutlého odstímu po modrofialové s výraznou nervaturou. Tyto rostliny mají u nás dlouhou pěstitelskou tradici, i když byly jednu dobu opomíjeny, ale nyní se opět dostávají do popředí zájmu jak pěstitelů, tak zahradních architektů.
Všechny druhy pocházejí z východní Asie (40), především z Japonska, méně již z Číny a Koree. Řadí se do čeledi liliovitých. Některé druhy jsou okrasné svým květem - jednostranným hroznem, který se objevuje v červnu. Mezidruhovým křížením se získalo velké množství kultivarů, které se vyznačují různorodou velikostí a tvarem listů a to od úzce kopinatých až po velké vejčité. Stejně široké spektrum najdeme v zabarvení. Stále se šlechtí nové odrůdy např. s listy zkadeřenými nebo s několika barvami na listu. Hosta roste na místech bohatých na humus v polostínu až stínu a to jak na přírodních stanovištích, tak i na zahradách. Díky velké listové ploše potřebuje přiměřenou vlhkost půdy.
Rostliny se používají, díky svým barevným a zajímavě tvarovaným okrasným listům, v zahradní architektuře a veřejné zeleni. Díky svým požadavkům jsou vhodné pro polostinné partie, ale i do nádob. Jsou vhodné jako podrostové rostliny v kombinaci s rododendrony nebo japonskými javory. Osvědčují se i jako půdopokryvné rostliny například ve společenství Primula, Astilbe, Campanula, Lysimachia. Ve vlhčích místech některé kultivary bohýšek spolu s kapradinami vytvářejí nádherná společenství. V poslední době se kultivary s drobnějším listem nebo výraznou barvou listů stále více používají jako nádobové rostliny. Vysazují se jednotlivě nebo v malých skupinkách nebo ve velkých plochách, jako pokryvné rostliny v podrostech stromů, ve stínu budov nebo na slunci, za předpokladu dostatečné zálivky. Trsy rostlin vytvářejí zajímavé solitery v trávnících nebo jako lemové rostliny. Bílé a žluté kultivary je dobré chránit před prudkým osluněním.
Nejčastěji se množí jarním dělením. Některé druhy, které se nekříží, se mohou množit výsevy. U semenáčů není zaručena identita s mateční rostlinou. Nové kultivary se stále častějí množí pomocí tkáňových kultur.
Hosta je nenáročná trvalka, která takřka netrpí škůdci. Je ale vítanou pochoutkou pro slimáky. Raší poměrně pozdě - během měsíce května, a listy spálí první mráz.
Hosta si pro svoji krásu, jednoduché pěstování získává nové obdivovatele a pěstitele. Je zcela zřejmé, že na každé zahradě pro ně nalezneme vhodné umístění a uplatnění. Pohled na krásný trs těchto rostlin bude tím pravým balzámem pro naše oko a duši oproti zničujícímu spěchu nynějšího světa. Ten, kdo dokáže vnímat a ctít jakékoliv rostliny, bez kterých by nebylo života, stejně se pak zachová i k lidem.
